< Jób 21 >
1 A odpovídaje Job, řekl:
Or Job reprenant dit:
2 Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
Ecoutez, écoutez mes raisonnements, afin que de telles consolations me soient épargnées.
3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
Dussiez-vous me maudire je parlerai, ensuite vous ne rirez plus de moi.
4 Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
Qu'y a-t-il? Mes reproches s'adressent-il à un homme? Et pourquoi donc contiendrais-je ma colère?
5 Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
Lorsque vous m'aurez examiné à fond vous serez saisis de surprise, et de vous mains vous vous frapperez les joues.
6 Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
Car si je recueille mes souvenirs, je n'ai eu que zèle pur, et les douleurs affligent mes chairs.
7 Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
Pourquoi les impies vivent-ils, et vieillissent-ils au sein de la richesse?
8 Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
Leur famille est selon leur âme, ils ont leurs enfants sous les yeux.
9 Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
Leurs maisons prospèrent, on n'y ressent aucune crainte, car le fouet du Seigneur n'est point dirigé contre eux.
10 Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
Pas d'avortement parmi leurs génisses, leurs bêtes pleines portent sans mal; et, à terme, elles mettent bas leurs fruits.
11 Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
Leurs menus troupeaux ne diminuent jamais, et leurs enfants dansent
12 Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Au son de la harpe et de la cithare, et ils se complaisent au chant des cantiques.
13 Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují. (Sheol )
Leur vie s'est écoulée au milieu des biens, et ils se sont endormis dans le repos du sépulcre. (Sheol )
14 Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
Cependant ils ont dit au Seigneur: Détournez-vous de nous; nous n'avons que faire de connaître vos voies.
15 Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
Qu'est-ce donc que le Tout-Puissant pour que nous le servions? Qu'est-il besoin que nous allions au devant de lui?
16 Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
Leurs mains sont pleines de richesses, et le Seigneur ne surveille pas les œuvres des impies.
17 Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
Il est vrai qu'il advient aussi que leur lampe s'éteigne; ils essuient des catastrophes; des douleurs leur sont envoyées par la colère de Dieu.
18 Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
Ils seront alors comme de la paille que le vent emporte, ou comme le tourbillon de poussière qu'une tempête fait voler.
19 Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
Que les richesses du méchant échappent à ses fils; le Seigneur le rétribuera et il saura pourquoi.
20 A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
Que ses yeux voient sa propre immolation; qu'il ne soit pas épargné par le Seigneur.
21 O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
Car la volonté de Dieu est avec lui dans sa maison, et son nombre de mois lui a été compté.
22 Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
Le Seigneur n'et-il pas le seul qui distribue l'intelligence et le savoir? Seul il juge les scélérats.
23 Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
Tel mourra dans la plénitude de son innocence, complètement heureux et bien portant;
24 Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
Les entrailles pleines de graisse et regorgeant de mœlle.
25 Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
Un autre finit en l'amertume de son âme, sans avoir jamais rien mangé de bon.
26 Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
Ils dorment ensemble sous la terre; la pourriture les enveloppe.
27 Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
Je sais votre hardiesse à m'accuser.
28 Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
Ainsi vous demanderez: Où donc est la maison du chef? qu'est devenue la tente qui abritait des criminels?
29 Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
Interrogez les voyageurs et ne faussez pas leurs témoignages.
30 Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
Ils vous diront que le fardeau du méchant est allégé le jour de sa perte; on l'en déchargera tout à fait le jour de la colère du Seigneur.
31 Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
Qui donc lui montrera en face ses voies et ce qu'il a fait? Qui se chargera de le punir?
32 A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
On le portera au lieu des sépultures, et il a veillé lui-même à la construction de sa tombe.
33 Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
Sa présence réjouit jusqu'aux cailloux du torrent; chacun se fait un devoir de le suivre, et il est précédé d'une foule innombrable.
34 Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
Comment donc me consolez-vous en vain? Car vous n'avez nullement adouci mes maux.