Jób 21
1 A odpovídaje Job, řekl:
Then Job answered,
2 Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
“Listen diligently to my speech. Let this be your consolation.
3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
Allow me, and I also will speak. After I have spoken, mock on.
4 Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
As for me, is my complaint to man? Why shouldn’t I be impatient?
5 Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
Look at me, and be astonished. Lay your hand on your mouth.
6 Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
When I remember, I am troubled. Horror takes hold of my flesh.
7 Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
“Why do the wicked live, become old, yes, and grow mighty in power?
8 Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
Their child is established with them in their sight, their offspring before their eyes.
9 Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
Their houses are safe from fear, neither is the rod of God upon them.
10 Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
Their bulls breed without fail. Their cows calve, and don’t miscarry.
11 Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
They send out their little ones like a flock. Their children dance.
12 Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
They sing to the tambourine and harp, and rejoice at the sound of the pipe.
They spend their days in prosperity. In an instant they go down to Sheol. (Sheol h7585)
14 Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
They tell God, ‘Depart from us, for we don’t want to know about your ways.
15 Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
What is the Almighty, that we should serve him? What profit should we have, if we pray to him?’
16 Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
Behold, their prosperity is not in their hand. The counsel of the wicked is far from me.
17 Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
“How often is it that the lamp of the wicked is put out, that their calamity comes on them, that God distributes sorrows in his anger?
18 Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
How often is it that they are as stubble before the wind, as chaff that the storm carries away?
19 Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
You say, ‘God lays up his iniquity for his children.’ Let him recompense it to himself, that he may know it.
20 A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
Let his own eyes see his destruction. Let him drink of the wrath of the Almighty.
21 O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
For what does he care for his house after him, when the number of his months is cut off?
22 Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
“Shall any teach God knowledge, since he judges those who are high?
23 Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
One dies in his full strength, being wholly at ease and quiet.
24 Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
His pails are full of milk. The marrow of his bones is moistened.
25 Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
Another dies in bitterness of soul, and never tastes of good.
26 Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
They lie down alike in the dust. The worm covers them.
27 Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
“Behold, I know your thoughts, the plans with which you would wrong me.
28 Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
For you say, ‘Where is the house of the prince? Where is the tent in which the wicked lived?’
29 Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
Haven’t you asked wayfaring men? Don’t you know their evidences,
30 Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
that the evil man is reserved to the day of calamity, that they are led out to the day of wrath?
31 Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
Who will declare his way to his face? Who will repay him what he has done?
32 A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
Yet he will be borne to the grave. Men will keep watch over the tomb.
33 Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
The clods of the valley will be sweet to him. All men will draw after him, as there were innumerable before him.
34 Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
So how can you comfort me with nonsense, because in your answers there remains only falsehood?”
