Jób 21
1 A odpovídaje Job, řekl:
Then Job answered and said,
2 Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
Hear diligently my speech; And let this be your consolations.
3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
Suffer me, and I also will speak; And after that I have spoken, mock on.
4 Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
As for me, is my complaint to man? And why should I not be impatient?
5 Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
Mark me, and be astonished, And lay your hand upon your mouth.
6 Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
Even when I remember I am troubled, And horror taketh hold on my flesh.
7 Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
Wherefore do the wicked live, Become old, yea, wax mighty in power?
8 Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
Their seed is established with them in their sight, And their offspring before their eyes.
9 Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
Their houses are safe from fear, Neither is the rod of God upon them.
10 Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
Their bull gendereth, and faileth not; Their cow calveth, and casteth not her calf.
11 Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
They send forth their little ones like a flock, And their children dance.
12 Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
They sing to the timbrel and harp, And rejoice at the sound of the pipe.
They spend their days in prosperity, And in a moment they go down to Sheol. (Sheol h7585)
14 Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
And they say unto God, Depart from us; For we desire not the knowledge of thy ways.
15 Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
What is the Almighty, that we should serve him? And what profit should we have, if we pray unto him?
16 Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
Lo, their prosperity is not in their hand: The counsel of the wicked is far from me.
17 Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
How oft is it that the lamp of the wicked is put out? That their calamity cometh upon them? That [God] distributeth sorrows in his anger?
18 Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
That they are as stubble before the wind, And as chaff that the storm carrieth away?
19 Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
[Ye say], God layeth up his iniquity for his children. Let him recompense it unto himself, that he may know it:
20 A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
Let his own eyes see his destruction, And let him drink of the wrath of the Almighty.
21 O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
For what careth he for his house after him, When the number of his months is cut off?
22 Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
Shall any teach God knowledge, Seeing he judgeth those that are high?
23 Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
One dieth in his full strength, Being wholly at ease and quiet:
24 Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
His pails are full of milk, And the marrow of his bones is moistened.
25 Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
And another dieth in bitterness of soul, And never tasteth of good.
26 Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
They lie down alike in the dust, And the worm covereth them.
27 Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
Behold, I know your thoughts, And the devices wherewith ye would wrong me.
28 Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
For ye say, Where is the house of the prince? And where is the tent wherein the wicked dwelt?
29 Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
Have ye not asked wayfaring men? And do ye not know their evidences,
30 Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
That the evil man is reserved to the day of calamity? That they are led forth to the day of wrath?
31 Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
Who shall declare his way to his face? And who shall repay him what he hath done?
32 A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
Yet shall he be borne to the grave, And men shall keep watch over the tomb.
33 Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
The clods of the valley shall be sweet unto him, And all men shall draw after him, As there were innumerable before him.
34 Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
How then comfort ye me in vain, Seeing in your answers there remaineth [only] falsehood?
