Jób 21
1 A odpovídaje Job, řekl:
Hahoi Job ni a pathung teh,
2 Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
Ka lawk he kahawicalah na thai pouh haw, Hetheh nangmouh lungmawng nahanelah awmseh.
3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
Ka dei navah panguep awh ei, be ka dei hnukkhu hoi na panuikhai awh vai nei.
4 Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
Ka phuenangnae heh tami tarannae lah maw ao. Hottelah awm pawiteh, bang kecu dawk maw, ka lung a saw thai hoeh.
5 Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
Na khen awh haw, kângairu awh naseh. Na pahni hah tabuem awh.
6 Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
Ka pouk nah ka pâyaw takinae ni ka kâha a uek sak.
7 Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
Bang kecu dawk maw tamikathoutnaw ni a matawng totouh a hring awh teh, thaonae dawk bahu ao han vaw.
8 Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
A ca catounnaw hah amamae mithmu vah a kung acaksak awh, amamae miphun hah amamae hmalah acaksak awh.
9 Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
A imnaw hah takinae thung hoi a hlout teh, Cathut e sonron hah ahnimae a lathueng bawt boihoeh.
10 Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
Maitotan ni cati tu laipalah awm boihoeh. Maitomanu ni ca khe laipalah awm boihoeh.
11 Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
Saringhu patetlah a canaw a tâco sak teh, a canaw teh a lam awh.
12 Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Tamawi hoi ratoung kueng laihoi la a sak awh, Tamawi e a lawk dawk hoi a lunghawi awh.
Hringnawmnae hoi atueng aloum sak awh teh dongdengca dawk phuen vah a cei awh. (Sheol h7585)
14 Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
Hateiteh, Cathut koe na cettakhai yawkaw, na lamthung panue hane heh ka ngai awh hoeh.
15 Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
Athakasaipounge, a thaw ka tawk pouh hane teh apimaw, Ama koe ka ratoum navah ahawinae bangmaw ka mek telah ati awh.
16 Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
A tawn awh e hno hah amamae kut dawk kaawm e ka tang nahoeh, tami kathoutnaw khokhangnae teh, kaimouh koehoi kahlatpoung la ao.
17 Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
Tamikathoutnaw e hmaiim teh, bangmaw atuhoitu a due teh, amamae rawkphainae teh, bangmaw atuhoitu a pha. Lungmathoenae hah Cathut ni a lungkhueknae dawk hoi lawk ouk a ceng boimaw
18 Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
Kahlî dawk e cakong patetlah ao teh, kahlî ni palek e vaikong patetlah ao awh.
19 Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
Cathut ni a canaw hanelah, payonpakai nahan a ta telah a ti. Panuethai awh nahanelah, ahnimouh teh ama ni patho naseh.
20 A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
A ronae hah a mit hoi hmawt sak awh, Athakasaipounge lungkhueknae manang hah net sak awh.
21 O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
Bangkongtetpawiteh, a thapa akuep totouh atueng baw sak lah o teh, ama a rawk hnukkhu hoi a im teh, banglahai tho hoeh.
22 Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
Karasang lah kaawm e hai lawkcengkung Cathut teh apinimaw panuenae a cangkhai thai han.
23 Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
Lungmawngcalah hoi karoumcalah ao nah koe, tami buet touh a thao lahun nah a due.
24 Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
A sanunaw hai sanutui abuem awh teh, a hrunaw hai rakhing hoi akawi.
25 Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
Tami alouke buet touh, a nawmnae roeroe awm laipalah, lungmathoe nalaihoi a due.
26 Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
Vaiphu dawk reikâvan lah a i roi, tangraet ni muen a kayo.
27 Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
Khenhaw! na pouknae naw hah ka panue. Ka lan hoeh poung e kai dawk sak han na noe e hah ka panue.
28 Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
Nâmaw bawi im teh a o, nâmaw tamikathoutnaw khosaknae rim teh ao telah na ti awh.
29 Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
Kahlawng ka cet e hah na pacei boihoeh na maw. Mitnoutnae naw hah na panuek awh hoeh maw
30 Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
Tamikathoutnaw teh, lawkcengnae hnin hanelah pouk tangcoung e lah ao awh. Lungkhueknae hnin nah tâcokhai lah ao awh han, tie hah na panuek hoeh maw
31 Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
Apinimaw a hmaitung vah na lamthung hah hawihoeh atipouh han. Apinimaw a sak e hah a patho han.
32 A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
Hateiteh, phuen koe ceikhai lah ao teh, phuen hah meng kountouk hanelah ao.
33 Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
Ayawn dawk e kacoumnaw hah, ahnimouh hanlah, a radip vaiteh, tami pueng ni a kâbang han. A hmalah touklek hoeh e ka cet tangcoungnaw patetlah taminaw pueng a duksawn han telah a ti.
34 Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
Hottelah namamae pahni dawk laithoe pou ao lahun nah, bangtelamaw hrawnghrang lawk hoi lung khuet na pahawi thai awh han, telah a ti.
