Jób 21
1 A odpovídaje Job, řekl:
To naah Job mah,
2 Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
ka lok hae kahoih ah tahngai ah; nang pathloephaih lok loe hae tiah om nasoe.
3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
Tahngai ah, lok ka thuih han vop; koeh boeh loe ka thuih pacoengah, na pahnui thui ah.
4 Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
Kai loe kami maw laisaep thuih? To tiah om nahaeloe, palung duem ai ah om tih maw?
5 Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
Kai hae na khen ah loe, dawnrai ah; pakha to ban hoi tamuep ah.
6 Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
Hae kawng hae ka poek naah ka zit moe; ka takpum boih tasoeh.
7 Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
Tipongah kasae kaminawk loe hinglung sawk o, mitong khoek to ngantui o moe, angraeng o pacoengah, thacak o loe?
8 Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
Anih ih caanawk loe angmah taengah khosak o moe, angmah ih acaengnawk doeh a mikhnuk ah qoeng o tahang.
9 Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
A imnawk doeh misa zithaih om ai, Sithaw danpaekhaih thingboeng doeh nihcae nuiah krah ai.
10 Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
Nihcae ih maitaw tae loe apet ai ah apaa cuk o moe, kapomh maitaw doeh acaa zuun vai ai.
11 Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
Nihcae ih caanawk loe tuu baktiah caeh o moe, hnawh o.
12 Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Cingceng to boh o, katoeng kruek hoiah laa a sak o moe, tamoi lok hoiah anghoe o.
Nihcae loe taprong ah laem o ai karoek to, hmuenmae angraenghaih hoiah khosak o. (Sheol h7585)
14 Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
Nihcae loe Sithaw khaeah, Na caeh taak ah, Na loklam panoek han ka koeh o ai.
15 Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
Thacak Sithaw loe kawbangmaw oh moe, a tok ka sak pae o han loe? Anih khaeah lawk ka thuih o nahaeloe, tih atho maw om tih, tiah a thuih o.
16 Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
Khenah, nihcae angraenghaih loe angmacae ban ah om poe ai; kazae kaminawk ih poekhaih to angqoi taak boeh.
17 Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
Sithaw mah kasae kaminawk ih hmaithaw to paduek pae, anih palungphui pongah nihcae to amrosak moe, nihcae nuiah vai nazetto maw raihaih to phaksak?
18 Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
Nihcae loe takhi mah hmuh ih anghnoeng baktiah oh o moe, takhi sae mah hmuh ih tavai baktiah ni oh o.
19 Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
Nangcae mah loe, zaehaih sah kaminawk zuengah a caanawk to Sithaw mah danpaek tih, tiah na thuih o; toe kaimah loe a sak pazaehaih panoek thai hanah, Sithaw mah zaehaih sah kami angmah roe to danpaek nasoe, tiah ka thuih.
20 A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
Angmah amrohaih to a mik hoi roe hnu nasoe loe, Thacak Sithaw palungphuihaih to nae nasoe.
21 O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
Anih han paek ih ani hoi akhrah akoep naah loe, anih mah a caeh taak ih a caanawk hanah timaw sah pae thai tih?
22 Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
Mi mah maw hmuensang ah kaom kaminawk lokcaekkung Sithaw to patuk thai tih?
23 Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
Kami maeto loe tha oh li, misa monghaih hoiah khosak moe, nawm li nathuem,
24 Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
A takpum kahoih ah qoeng tahang li moe, ahuhnawk tangkhring hoiah koi li nathuem ah duek ving.
25 Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
Kalah kami maeto bae loe khosak nawmhaih tong vai ai, a hinghaih patangkhang pongah duek.
26 Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
Nihnik loe maiphu thungah angsong hoi moe, sadong mah khuk khoep boeh.
27 Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
Khenah, ka nuiah sak han na pacaeng ih kahoih ai hmuen to ka panoek.
28 Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
Nang mah, angraeng ih im naa ah maw oh, kasae kaminawk ih im naa ah maw oh? tiah na thuih.
29 Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
Kholong caeh kaminawk to lok na dueng o vai ai maw? A sak o ih angmathaih to na panoek o ai maw?
30 Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
Kahoih ai kami loe amrohaih ani hanah pahoe boeh, palungphuihaih ani hanah suek boeh pongah, anih loe vaihi loih tih boeh, tiah na poek o ai maw?
31 Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
A sak ih kahoih ai hmuen to mi mah maw taphong pae tih? A sak ih zaehaih baktih toengah mi mah maw pathok tih?
32 A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
Toe anih loe taprong ah phak naah doeh, tangprong toepkung to suem pae o tih.
33 Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
Azawn ih long loe anih hanah luep, kami boih anih hnukah patom o ueloe, anih hmaa ah kroek laek ai kaminawk caeh o tih.
34 Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
To tiah nahaeloe tih han ih azom pui ah kaom lok hoiah nang pathloep o loe? Nang pathimhaih lok ah tangtang to om ai, amsawnlok cing ni oh, tiah a naa.
