Jób 20
1 Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
ナアマ人ゾパルこたへて曰く
2 Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
これに因てわれ答をなすの思念を起し心しきりに之がために急る
3 Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
我を辱しむる警語を我聞ざるを得ず 然しながらわが了知の性われをして答ふることを得せしむ
4 Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
なんぢ知ずや古昔より地に人の置れしより以來
5 Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
惡き人の勝誇は暫時にして邪曲なる者の歡樂は時の間のみ
6 Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
その高天に逹しその首雲に及ぶとも
7 Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
終には己の糞のごとくに永く亡絶べし 彼を見識る者は言ん彼は何處にありやと
8 Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
彼は夢の如く過さりて復見るべからず 夜の幻のごとく追はらはれん
9 Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
彼を見たる目かさねてかれを見ることあらず 彼の住たる處も再びかれを見ること無らん
10 Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
その子等は貧しき者に寛待を求めん 彼もまたその取し貨財を手づから償さん
11 Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
その骨に少壯氣勢充り 然れどもその氣勢もまた塵の中に彼とおなじく臥ん
12 A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
かれ惡を口に甘しとして舌の底に藏め
13 Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
愛みて捨ず 之を口の中に含みをる
14 Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
然どその食物膓の中にて變り 腹の内にて蝮の毒とならん
15 Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
かれ貨財を呑たれども復之を吐いださん 神これを彼の腹より推いだしたまふべし
16 Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
かれは蝮の毒を吸ひ 虺の舌に殺されん
17 Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
かれは蜂蜜と牛酪の湧て流るる河川を視ざらん
18 Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
その勞苦て獲たる物は之を償して自ら食はず 又それを求めたる所有よりは快樂を得じ
19 Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
是は彼貧しき者を虐遇げて之を棄たればなり 假令家を奪ひとるとも之を改め作ることを得ざらん
20 Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
かれはその腹に飽ことを知ざるが故に自己の深く喜ぶ物をも保つこと能はじ
21 Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
かれが遺して食はざる物とては一も無し 是によりてその福祉は永く保たじ
22 Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
その繁榮の眞盛において彼は艱難に迫られ 乏しき者すべて手をこれが上に置ん
23 By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
かれ腹を充さんとすれば神烈しき震怒をその上に下し その食する時にこれをその上に降したまふ
24 Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
かれ鐡の器を避れば銅の弓これを射透す
25 Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
是に於て之をその身より拔ば閃く鏃その膽より出きたりて畏懼これに臨む
26 Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
各種の黑暗これが寳物ををほろぼすために蓄へらる 又人の吹おこせしに非る火かれを焚き その天幕に遺りをる者をも焚ん
27 Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
天かれの罪を顯はし 地興りて彼を攻ん
28 Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
その家の儲蓄は亡て神の震怒の日に流れ去ん
29 Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
是すなはち惡き人が神より受る分 神のこれに定めたまへる數なり
