Jób 20
1 Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
Alors, répondant, Sophar, le Naamathite, dit:
2 Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
C’est pour cela que mes différentes pensées se succèdent, et que mon esprit est entraîné dans des sentiments divers.
3 Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
J’écouterai la doctrine en vertu de laquelle tu m’accuses, et l’esprit de mon intelligence répondra pour moi.
4 Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
Ce que je sais être dès le principe, depuis que l’homme a été placé sur la terre,
5 Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
C’est que la gloire des impies a été courte et la joie de l’hypocrite comme un moment.
6 Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
Si son orgueil s’élève jusqu’au ciel, et que sa tête touche les nues,
7 Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
Il périra à la fin comme un fumier, et ceux qui l’avaient vu diront: Où est-il?
8 Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
Comme un songe qui s’envole, on ne le verra plus; il passera comme une vision de nuit.
9 Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
L’œil qui l’avait vu ne le verra pas; et son lieu ne le regardera plus.
10 Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
Ses enfants dépériront par l’indigence, et ses mains lui rendront la douleur qu’il a faite aux autres.
11 Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
Ses os seront remplis des vices de sa jeunesse, et ces vices dormiront avec lui dans la poussière,
12 A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
Car, comme le mal est doux à sa bouche, il le cachera sous sa langue.
13 Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
Il le ménagera, et il ne le laissera pas, mais il le tiendra caché dans sa gorge.
14 Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
Son pain dans ses entrailles, au dedans de lui, se changera en fiel d’aspic.
15 Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
Il vomira les richesses qu’il a dévorées, et Dieu les arrachera de ses entrailles.
16 Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
Il sucera la tête des aspics, et la langue d’une vipère le tuera.
17 Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
(Qu’il ne voie point couler les ruisseaux d’un fleuve, et les torrents de miel et de beurre).
18 Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
Il expiera tout ce qu’il a fait, et cependant il ne sera pas consumé; c’est selon les richesses qu’il a acquises qu’il aura à souffrir,
19 Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
Parce qu’en les brisant, il a dépouillé les pauvres; il a ravi une maison qu’il n’a pas bâtie.
20 Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
Son ventre n’a pas été rassasié; et lorsqu’il aura eu ce qu’il avait convoité, il ne pourra pas le posséder.
21 Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
Il n’est rien resté de ses vivres; et à cause de cela rien ne lui demeurera de ses biens.
22 Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
Lorsqu’il se sera rassasié, il sera oppressé et étouffé de chaleur, et toute sorte de douleurs fondront sur lui.
23 By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
Puisse son ventre être rempli, en sorte que Dieu envoie contre lui la colère de sa fureur, et qu’il fasse pleuvoir sur lui ses foudres!
24 Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
Il échappera à des armes de fer, mais il sera transpercé par un arc d’airain.
25 Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
Un glaive tiré et sortant de son fourreau étincellera dans son amertume; d’horribles spectres iront et viendront sur lui.
26 Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
Toutes sortes de ténèbres sont fermées à ses caches; un feu qui ne s’allume point le dévorera; il sera affligé, se trouvant délaissé dans son tabernacle.
27 Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
Les cieux révéleront son iniquité, et la terre s’élèvera contre lui.
28 Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
Les rejetons de sa maison seront exposés à la violence; ils seront enlevés au jour de la fureur de Dieu.
29 Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
Voilà la part d’un homme impie, faite par Dieu, et l’héritage réservé à ses paroles par le Seigneur.
