Jób 20
1 Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
Et Tsophar, le Naamathite, répondit et dit:
2 Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
C’est pourquoi mes pensées m’inspirent une réponse, et à cause de ceci l’ardeur de mon esprit [agit] en moi:
3 Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
J’entends une réprimande qui me couvre de honte, et mon esprit me répond par mon intelligence.
4 Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
Sais-tu bien que, de tout temps, depuis que l’homme a été mis sur la terre,
5 Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
L’exultation des méchants est courte, et la joie de l’impie n’est que pour un moment?
6 Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
Si sa hauteur s’élève jusqu’aux cieux, et que sa tête touche les nuées,
7 Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
Il périra pour toujours comme ses ordures; ceux qui l’ont vu diront: Où est-il?
8 Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
Il s’envole comme un songe, et on ne le trouve pas; il s’enfuit comme une vision de la nuit.
9 Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
L’œil l’a regardé et ne l’aperçoit plus, et son lieu ne le revoit plus.
10 Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
Ses fils rechercheront la faveur des pauvres, et ses mains restitueront [ce que] sa violence [a ravi].
11 Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
Ses os étaient pleins de sa jeunesse: elle se couchera avec lui sur la poussière.
12 A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
Si le mal est doux dans sa bouche, [et] qu’il le cache sous sa langue,
13 Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
S’il l’épargne et ne l’abandonne pas, mais qu’il le retienne dans sa bouche,
14 Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
Son pain sera changé dans ses entrailles en un fiel d’aspic au-dedans de lui.
15 Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
Il a avalé les richesses, et il les vomira; Dieu les chassera de son ventre.
16 Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
Il sucera le venin des aspics, la langue de la vipère le tuera.
17 Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
Il ne verra pas des ruisseaux, des rivières, des torrents de miel et de beurre.
18 Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
Il rendra le fruit de son travail, et ne l’avalera pas; il le restituera selon sa valeur, et ne s’en réjouira pas.
19 Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
Car il a opprimé, délaissé les pauvres; il a pillé une maison qu’il n’avait pas bâtie.
20 Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
Parce qu’il n’a pas connu de repos dans son désir, il ne sauvera rien de ce qu’il a de plus cher.
21 Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
Rien n’a échappé à sa voracité: c’est pourquoi son bien-être ne durera pas.
22 Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
Dans la plénitude de son abondance, il sera dans la détresse; toutes les mains des malheureux viendront sur lui.
23 By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
Il arrivera que, pour remplir son ventre, [Dieu] enverra sur lui l’ardeur de sa colère, et la fera pleuvoir sur lui dans sa chair.
24 Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
S’il fuit devant les armes de fer, un arc d’airain le transpercera.
25 Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
Il arrache [la flèche] et elle sort de son corps, et le fer étincelant de son fiel: les terreurs sont sur lui.
26 Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
Toutes les ténèbres sont réservées pour ses trésors; un feu qu’on ne souffle pas le dévorera, [et] se repaîtra de ce qui reste dans sa tente.
27 Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
Les cieux révéleront son iniquité, et la terre s’élèvera contre lui.
28 Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
Le revenu de sa maison sera emporté; il s’écoulera au jour de Sa colère.
29 Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
Telle est, de la part de Dieu, la portion de l’homme méchant, et l’héritage qui lui est assigné par Dieu.
