Jób 20
1 Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
Et Zophar, le Naamathite, prit la parole,
2 Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
« C'est pourquoi mes pensées me répondent, à cause de la précipitation qui est en moi.
3 Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
J'ai entendu la réprimande qui me couvre de honte. L'esprit de mon intelligence me répond.
4 Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
Tu ne connais pas ça depuis longtemps, depuis que l'homme a été placé sur terre,
5 Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
que le triomphe des méchants est court, la joie des impies, mais pour un moment?
6 Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
Même si sa hauteur s'élève jusqu'aux cieux, et sa tête s'élève vers les nuages,
7 Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
mais il périra à jamais comme son propre fumier. Ceux qui l'ont vu diront: « Où est-il? ».
8 Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
Il s'envolera comme un rêve, et on ne le retrouvera pas. Oui, il sera chassé comme une vision de la nuit.
9 Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
L'œil qui l'a vu ne le verra plus, et sa place ne le verra plus.
10 Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
Ses enfants rechercheront la faveur des pauvres. Ses mains lui rendront sa richesse.
11 Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
Ses os sont pleins de sa jeunesse, mais la jeunesse se couchera avec lui dans la poussière.
12 A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
« Bien que la méchanceté soit douce dans sa bouche, bien qu'il le cache sous sa langue,
13 Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
bien qu'il l'épargne, et ne le lâche pas, mais la garder dans sa bouche,
14 Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
mais sa nourriture dans ses entrailles est transformée. C'est du venin de cobra en lui.
15 Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
Il a englouti les richesses, et il les vomira. Dieu les chassera de son ventre.
16 Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
Il sucera du venin de cobra. La langue de la vipère va le tuer.
17 Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
Il ne regardera pas les fleuves, les ruisseaux de miel et de beurre qui coulent.
18 Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
Il rétablira ce pour quoi il a travaillé, et ne l'engloutira pas. Il ne se réjouira pas selon la substance qu'il a obtenue.
19 Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
Car il a opprimé et abandonné les pauvres. Il a violemment enlevé une maison, et il ne la reconstruira pas.
20 Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
« Parce qu'il ne connaissait pas le calme en lui, il n'épargnera rien de ce qui lui fait plaisir.
21 Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
Il ne restait rien qu'il ne dévorât, donc sa prospérité ne durera pas.
22 Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
Dans la plénitude de sa suffisance, la détresse le saisira. La main de tous ceux qui sont dans la misère viendra sur lui.
23 By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
Quand il sera sur le point de se remplir le ventre, Dieu jettera sur lui l'ardeur de sa colère. Il va pleuvoir sur lui pendant qu'il mange.
24 Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
Il fuira devant l'arme de fer. La flèche de bronze le transpercera.
25 Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
Il la tire, et elle sort de son corps. Oui, le point brillant sort de son foie. Les terreurs sont sur lui.
26 Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
Toutes les ténèbres sont mises en réserve pour ses trésors. Un feu non attisé le dévorera. Il consumera ce qui reste dans sa tente.
27 Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
Les cieux révéleront son iniquité. La terre se soulèvera contre lui.
28 Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
L'accroissement de sa maison s'en ira. Ils s'enfuiront au jour de sa colère.
29 Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
C'est la part de Dieu pour un méchant, l'héritage qui lui a été attribué par Dieu ».
