Jób 20
1 Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
Then answered Zophar the Naamathite, and said,
2 Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
Therefore do my thoughts cause me to answer, and for this I make haste.
3 Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
I have heard the check of my reproach, and the spirit of my understanding causeth me to answer.
4 Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
Knowest thou not this of old, since man was placed upon earth,
5 Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
That the triumphing of the wicked is short, and the joy of the hypocrite but for a moment?
6 Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
Though his excellency mount up to the heavens, and his head reach unto the clouds;
7 Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
Yet he shall perish for ever like his own dung: they which have seen him shall say, Where is he?
8 Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
He shall fly away as a dream, and shall not be found: yea, he shall be chased away as a vision of the night.
9 Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
The eye also which saw him shall see him no more; neither shall his place any more behold him.
10 Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
His children shall seek to please the poor, and his hands shall restore their goods.
11 Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
His bones are full of the sin of his youth, which shall lie down with him in the dust.
12 A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
Though wickedness be sweet in his mouth, though he hide it under his tongue;
13 Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
Though he spare it, and forsake it not; but keep it still within his mouth:
14 Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
Yet his meat in his bowels is turned, it is the gall of asps within him.
15 Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
He hath swallowed down riches, and he shall vomit them up again: God shall cast them out of his belly.
16 Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
He shall suck the poison of asps: the viper’s tongue shall slay him.
17 Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
He shall not see the rivers, the floods, the brooks of honey and butter.
18 Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
That which he laboured for shall he restore, and shall not swallow it down: according to his substance shall the restitution be, and he shall not rejoice therein.
19 Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
Because he hath oppressed and hath forsaken the poor; because he hath violently taken away an house which he builded not;
20 Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
Surely he shall not feel quietness in his belly, he shall not save of that which he desired.
21 Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
There shall none of his meat be left; therefore shall no man look for his goods.
22 Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
In the fulness of his sufficiency he shall be in straits: every hand of the wicked shall come upon him.
23 By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
When he is about to fill his belly, God shall cast the fury of his wrath upon him, and shall rain it upon him while he is eating.
24 Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
He shall flee from the iron weapon, and the bow of steel shall strike him through.
25 Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
It is drawn, and cometh out of the body; yea, the glittering sword cometh out of his gall: terrors are upon him.
26 Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
All darkness shall be hid in his secret places: a fire not blown shall consume him; it shall go ill with him that is left in his tabernacle.
27 Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
The heaven shall reveal his iniquity; and the earth shall rise up against him.
28 Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
The increase of his house shall depart, and his goods shall flow away in the day of his wrath.
29 Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
This is the portion of a wicked man from God, and the heritage appointed unto him by God.
