Jób 20
1 Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
Then Sophar the Naamathite answered, and said:
2 Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
Therefore various thoughts succeed one another in me, and my mind is hurried away to different things.
3 Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
The doctrine with which thou reprovest me, I will hear, and the spirit of my understanding shall answer for me.
4 Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
This I know from the beginning, since man was placed upon the earth,
5 Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
That the praise of the wicked is short, and the joy of the hypocrite but for a moment.
6 Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
If his pride mount up even to heaven, and his head touch the clouds:
7 Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
In the end he shall be destroyed like a dunghill, and they that has seen him shall say: Where is he?
8 Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
As a dream that fleeth away he shall not be found, he shall pass as a vision of the night:
9 Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
The eyes that had seen him, shall see him no more, neither shall his place any more behold him.
10 Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
His children shall be oppressed with want, and his hands shall render him his sorrow.
11 Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
His bones shall be filled with the vices of his youth, and they shall sleep with him in the dust.
12 A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
For when evil shall be sweet in his mouth, he will hide it under his tongue.
13 Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
He will spare it, and not leave it, and will hide it in his throat.
14 Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
His bread in his belly shall be turned into the gall of asps within him.
15 Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
The riches which he hath swallowed; he shall vomit up, and God shall draw them out of his belly.
16 Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
He shall suck the head of asps, and the viper’s tongue shall kill him.
17 Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
(Let him not see the streams of the river, the brooks of honey and of butter.)
18 Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
He shall be punished for all that he did, and yet shall not be consumed: according to the multitude of his devices so also shall he suffer.
19 Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
Because he broke in and stripped the poor: he hath violently taken away a house which he did not build.
20 Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
And yet his belly was not filled: and when he hath the things he coveted, he shall not be able to possess them.
21 Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
There was nothing left of his meat, and therefore nothing shall continue of his goods:
22 Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
When he shall be filled, he shall be straitened, he shall burn, and every sorrow shall fall upon him.
23 By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
May his belly be filled, that God may send forth the wrath of his indignation upon him, and rain down his war upon him.
24 Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
He shall flee from weapons of iron, and shall fall upon a bow of brass.
25 Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
The sword is drawn out, and cometh forth from its scabbard, and glittereth in his bitterness: the terrible ones shall go and come upon him.
26 Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
All darkness is hid in his secret places: a fire that is not kindled shall devour him, he shall be afflicted when left in his tabernacle.
27 Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
The heavens shall reveal his iniquity, and the earth shall rise up against him.
28 Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
The offspring of his house shall be exposed, he shall be pulled down in the day of God’s wrath.
29 Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
This is the portion of a wicked man from God, and the inheritance of his doings from the Lord.
