Jób 20
1 Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
And Zophar the Naamathite answered and said,
2 Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
Therefore do my thoughts give me an answer, and for this is my haste within me.
3 Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
I hear a reproof putting me to shame; and [my] spirit answereth me by mine understanding.
4 Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
Knowest thou [not] this, that of old, since man was placed upon earth,
5 Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
The exultation of the wicked is short, and the joy of the ungodly man but for a moment?
6 Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
Though his height mount up to the heavens, and his head reach unto the clouds,
7 Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
Like his own dung doth he perish for ever; they which have seen him shall say, Where is he?
8 Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
He flieth away as a dream, and is not found; and is chased away as a vision of the night.
9 Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
The eye which saw him shall [see him] not again; and his place beholdeth him no more.
10 Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
His children shall seek the favour of the poor, and his hands restore his wealth.
11 Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
His bones were full of his youthful strength; but it shall lie down with him in the dust.
12 A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
Though wickedness be sweet in his mouth [and] he hide it under his tongue,
13 Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
[Though] he spare it, and forsake it not, but keep it within his mouth,
14 Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
His food is turned in his bowels; it is the gall of asps within him.
15 Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
He hath swallowed down riches, but he shall vomit them up again: God shall cast them out of his belly.
16 Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
He shall suck the poison of asps; the viper's tongue shall kill him.
17 Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
He shall not see streams, rivers, brooks of honey and butter.
18 Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
That which he laboured for shall he restore, and not swallow down; its restitution shall be according to the value, and he shall not rejoice [therein].
19 Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
For he hath oppressed, hath forsaken the poor; he hath violently taken away a house that he did not build.
20 Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
Because he knew no rest in his craving, he shall save nought of what he most desired.
21 Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
Nothing escaped his greediness; therefore his prosperity shall not endure.
22 Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
In the fulness of his sufficiency he shall be in straits; every hand of the wretched shall come upon him.
23 By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
It shall be that, to fill his belly, he will cast his fierce anger upon him, and will rain it upon him into his flesh.
24 Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
If he have fled from the iron weapon, the bow of brass shall strike him through.
25 Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
He draweth it forth; it cometh out of his body, and the glittering point out of his gall: terrors are upon him.
26 Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
All darkness is laid up for his treasures: a fire not blown shall devour him; it shall feed upon what is left in his tent.
27 Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
The heavens shall reveal his iniquity, and the earth shall rise up against him.
28 Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
The increase of his house shall depart, flowing away in the day of his anger.
29 Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
This is the portion of the wicked man from God, and the heritage appointed to him by God.
