Jób 20
1 Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
Then Zophar the Naamathite answered, and said,
2 Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
Therefore my thoughts cause me to answer, even because of my haste that is in me.
3 Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
I have heard the reproof which puts me to shame, and the spirit of my understanding answers me.
4 Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
Know thou this of old time, since man was placed upon earth,
5 Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
that the triumphing of the wicked is short, and the joy of the profane but for a moment?
6 Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
Though his height mounts up to the heavens, and his head reaches to the clouds,
7 Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
yet he shall perish forever like his own dung. Those who have seen him shall say, Where is he?
8 Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
He shall fly away as a dream, and shall not be found. Yea, he shall be chased away as a vision of the night.
9 Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
The eye which saw him shall see him no more, neither shall his place any more behold him.
10 Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
His sons shall seek the favor of the poor, and his hands shall give back his wealth.
11 Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
His bones are full of his youth, but it shall lie down with him in the dust.
12 A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
Though wickedness be sweet in his mouth, though he hide it under his tongue,
13 Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
though he spares it, and will not let it go, but keep it still within his mouth,
14 Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
yet his food in his bowels is turned. It is the gall of asps within him.
15 Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
He has swallowed down riches, and he shall vomit them up again. God will cast them out of his belly.
16 Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
He shall suck the poison of asps. The viper's tongue shall kill him.
17 Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
He shall not look upon the rivers, the flowing streams of honey and butter.
18 Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
That which he labored for shall he restore, and shall not swallow it down. According to the substance that he has gotten, he shall not rejoice.
19 Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
For he has oppressed and forsaken the poor. He has violently taken away a house, and he shall not build it up.
20 Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
Because he knew no quietness within him, he shall not save any of that in which he delights.
21 Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
There was nothing left that he did not devour, therefore his prosperity shall not endure.
22 Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
In the fullness of his sufficiency he shall be in straits. The hand of everyone who is in misery shall come upon him.
23 By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
When he is about to fill his belly, God will cast the fierceness of his wrath upon him, and will rain it upon him while he is eating.
24 Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
He shall flee from the iron weapon, and the bow of brass shall strike him through.
25 Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
He draws it forth, and it comes out of his body, yea, the glittering point comes out of his gall. Terrors are upon him.
26 Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
All darkness is laid up for his treasures. A fire not blown shall devour him. It shall consume that which is left in his tent.
27 Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
The heavens shall reveal his iniquity, and the earth shall rise up against him.
28 Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
The increase of his house shall depart, flowed away in the day of his wrath.
29 Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
This is the portion of a wicked man from God, and the heritage appointed to him by God.
