Jób 20
1 Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
Te phoeiah Naamathi Zophar loh a doo tih,
2 Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
“Te dongah ka pomnah kai n'thuung tih kamah khuiah ka tawn uh coeng dongah ni.
3 Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
Ka thuituennah he mingthae la ka yaak dongah ka yakmingnah dongah mueihla loh kai n'doo.
4 Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
Suen lamloh diklai dongah hlang a khueh parhi te na ming a?
5 Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
Halang kah omngaih laa tah yoei tih lailak kah kohoenah khaw mikhaptok hil mai ni.
6 Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
A thinlennah te vaan duela cet tih a lu loh khomai duela puet cakhaw,
7 Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
a aek bangla a yoeyah la milh vetih anih aka hmu rhoek loh, “Anih ta?” a ti uh ni.
8 Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
Mang bangla a ding phoeiah tah anih te hmu uh pawh. Khoyin kah olphong bangla khum hmata.
9 Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
A mik loh a hmuh khaw rhaep mahpawh. Anih te amah hmuen ah mae voel mahpawh.
10 Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
A ca rhoek loh tattloel rhoek te a moeithen uh tih a kut loh a thahuem te a mael uh.
11 Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
A rhuh tah a cacawn rhoek bangla hah uh dae a cacawn rhoek khaw amah neh laipi dongah ni a yalh eh.
12 A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
A ka dongah tui mai cakhaw boethae te a lai hmui ah a thuh.
13 Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
Te te a hnaih tih a toeng pawt dongah a ka khui la a ma-uem.
14 Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
A bung khuikah a buh te a khui ah minta sue la poeh ni.
15 Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
Khuehtawn a dolh vaengah a bung khui lamloh lok vetih anih te Pathen loh a talh ni.
16 Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
Minta sue loh a khut vetih rhulthae lai loh amah a ngawn ni.
17 Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
Soklong, tuiva neh khorha kah khoitui neh suknaeng te hmuh mahpawh.
18 Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
Thatloh phu te a thuung akhaw a hnothung kah thadueng bangla a dolh pawt dongah yoka pawh.
19 Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
tattloel te a neet phoeiah amah loh a sak mueh im te a hnoo sak tih a rawth pah.
20 Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
A bungko lamkah thayoeituipan te ming pawt tih a nai nen khaw loeih pawh.
21 Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
A caak ham caknoi om pawh. Te dongah a thennah poem hae mahpawh.
22 Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
A khuehtawn neh a hah vaengah anih te a daengdaeh vetih thakthaekung kah kut boeih te anih soah thoeng ni.
23 By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
Anih bung hah sak ham a taengah amah kah thintoek thinsa a tueih pah vetih a buhcak te anih soah a tlan sak.
24 Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
Thicung lungpok haica lamloh yong dae anih te rhohum lii loh a kah.
25 Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
A yueh vaengah a pumpu lamloh a pawlh pah. Te vaengah a hmuet khui lamkah mueirhih te amah soah rhaek la a caeh pah ni.
26 Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
Hmaisuep cungkuem te khoem hamla a tung. A hmuh mueh hmai loh anih te a hlawp vetih a dap kah rhaengnaeng khaw a talh pah ni.
27 Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
Anih kathaesainah te vaan loh a hliphen uh vetih diklai loh amah taengah a tai pah ni.
28 Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
A thintoeknah hnin ah tah a im kah cangpai khaw a poelyoe pah vetih a hawk pah ni.
29 Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
Halang hlang loh tebang khoyo te Pathen taeng lamkah a dang tih Pathen loh a ol rho la a khueh pah,” a ti.
