Jób 20
1 Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
To naah Naamath acaeng Zophar mah;
2 Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
ka pathim hanah, ka palung thungah toksak pongah, karangah ka thuih han.
3 Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
Kai kasae na thuihaih hoi zoehhaih lok to ka thaih boeh, to pongah pathim han angaih, tiah palung thung hoi ka panoek.
4 Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
Long ah kami oh tangsuekhaih atue, canghnii atue hoi kaom hae baktih hmuen hae na panoek ai maw?
5 Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
Kasae kami khosak hoihaih loe sawk ai, Sithaw tidoeh sah ai kami anghoehaih doeh nawnetta ah ni oh.
6 Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
A lensawkhaih mah van to phak moe, a lu mah tamai angtok cadoeh,
7 Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
anih loe angmah ih aek baktiah ni amro poe tih, anih hnu kaminawk mah, Anih loe naa ah maw oh ving boeh? tiah thui o tih.
8 Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
Anih loe amang baktiah azawk ving tih, hnu mak ai boeh; ue, khoving amang ah hnuk ih hmuen baktiah anghmaa ving tih.
9 Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
Anih hnu mik mah anih to hnu let mak ai boeh; a ohhaih ahmuen mah doeh anih to khen mak ai boeh.
10 Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
A caanawk loe amtang kaminawk khaeah tahmenhaih hni o ueloe, a tawnh o ih hmuenmae to a ban hoiah paek pathok o let tih.
11 Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
Anih ih huhongnawk loe thendoeng thacak nathuem ih zaehaih hoiah koi cadoeh, angmah hoi nawnto maiphu thungah angsong tih.
12 A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
Sethaih loe anih ih pakha ah luep, anih mah angmah ih palai tlim ah hawk moe,
13 Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
paawt pongah pahnawt sut han koeh ai, angmah ih pakha thungah paumh hmoek cadoeh,
14 Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
a caak ih buh zok thungah phak naah thaw ueloe, pahui sae ih kasoetui ah angcoeng pae tih.
15 Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
Anih mah paaeh ih angraenghaihnawk to pathaak let ueloe, Sithaw mah anih ih zok thung hoiah la let tih.
16 Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
Anih loe pahui sae ih kasoetui to pazop ueloe, pahui sae mah anih to patuk maat tih.
17 Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
Anih loe kalong tuipui, khoitui hoi kamkhawk tahnutui longhaih tui to hnu mak ai.
18 Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
A toksakhaih atho to caa mak ai, minawk hanah paek let tih; to tiah a paek let pongah anih loe anghoehaih tawn mak ai.
19 Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
Anih mah kamtang kaminawk to pacaekthlaek moe, tiah doeh sah ai; angmah sak ai ih imnawk to a lomh pae pongah to tiah oh.
20 Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
Anih loe koehhaih boep thai ai; a koeh ih hmuen mah anih pahlong thai mak ai.
21 Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
Anih mah caak han ih buh tidoeh om mak ai boeh; a tawnh ih angraenghaih hmuen doeh cak poe mak ai.
22 Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
Hmuenmae angraeng nathuem ah amtang ueloe, a nuiah raihaih congca to pha tih.
23 By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
Anih zok amhah han oh naah, Sithaw mah palungphuihaih to a nuiah phasak ueloe, buhcaak nathuem ah palungphuihaih khotui baktiah angzo tih.
24 Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
Anih loe sum hoi sak ih maiphaw maica thung hoiah loih; toe sumkamling palaa mah anih to kaat tih.
25 Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
Anih loe a takpum thung hoi tacawt, palaa to aphongh; ue, anih ih ahmuet thung hoiah rong kampha sumsen to tacawt; a nuiah zithaih to phak;
26 Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
anih tamquta hoi ohhaih ahmuen ah khovinghaih to suek pae; anih loe kami mah hmuh ai ih hmai mah kang tih; a ohhaih kahni im ah kaom hmuennawk boih to kangh pae tih.
27 Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
Van mah anih sakpazaehaih amtuengsak tih, long mah doeh anih han misa angthawk thui tih.
28 Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
A im ih hmuenmaenawk to anghmaa tih, Angraeng palungphuihaih niah loe anih khosak hoihaih to tui baktiah long tih.
29 Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
Sithaw mah to baktih tangqum to kasae kaminawk hanah paek, Sitawh mah to baktih qawktoep hanah anih to suek, tiah a naa.
