Jób 19

1 Tedy odpověděv Job, řekl:

Respondió Job y dijo:

2 Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?

“¿Hasta cuándo afligiréis mi alma, y queréis majarme con palabras?

3 Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.

Ya diez veces me habéis insultado, y no os avergonzáis de ultrajarme.

4 Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.

Aunque yo realmente haya errado, soy yo quien pago mi error.

5 Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:

Si queréis alzaros contra mí, alegando en mi desfavor mi oprobio,

6 Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.

sabed que es Dios quien me oprime, y me ha envuelto en su red.

7 Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.

He aquí que alzo el grito por ser oprimido, pero nadie me responde; clamo, pero no hay justicia.

8 Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.

Él ha cerrado mi camino, y no puedo pasar; ha cubierto de tinieblas mis sendas.

9 Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.

Me ha despojado de mi gloria, y de mi cabeza ha quitado la corona.

10 Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.

Me ha arruinado del todo, y perezco; desarraigó, como árbol, mi esperanza.

11 Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.

Encendió contra mí su ira, y me considera como enemigo suyo.

12 Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.

Vinieron en tropel sus milicias, se abrieron camino contra mí y pusieron sitio a mi tienda.

13 Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.

A mis hermanos los apartó de mi lado, y mis conocidos se retiraron de mí.

14 Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.

Me dejaron mis parientes, y mis íntimos me han olvidado.

15 Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.

Los que moran en mi casa, y mis criadas me tratan como extraño; pues soy un extranjero a sus ojos.

16 Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.

Llamo a mi siervo, y no me responde, por más que le ruegue con mi boca.

17 Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.

Mi mujer tiene asco de mi hálito, y para los hijos de mis entrañas no soy más que hediondez.

18 Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.

Me desprecian hasta los niños; si intento levantarme se mofan de mí.

19 V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.

Todos los que eran mis confidentes me aborrecen, y los que yo más amaba se han vuelto contra mí.

20 K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.

Mis huesos se pegan a mi piel y a mi carne, y tan solo me queda la piel de mis dientes.

21 Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.

¡Compadeceos de mí, compadeceos de mí, a lo menos vosotros, amigos míos, pues la mano de Dios me ha herido!

22 Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?

¿Por qué me perseguís como Dios, y ni os hartáis de mi carne?

23 Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,

¡Oh! que se escribiesen mis palabras y se consignaran en un libro,

24 Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.

que con punzón de hierro y con plomo se grabasen en la peña para eterna memoria!

25 Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.

Mas yo sé que vive mi Redentor, y que al fin se alzará sobre la tierra.

26 A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.

Después, en mi piel, revestido de este (mi cuerpo) veré a Dios (de nuevo) desde mi carne.

27 Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.

Yo mismo le veré; le verán mis propios ojos, y no otro; por eso se consumen en mí mis entrañas.

28 Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.

Vosotros diréis entonces: «¿Por qué lo hemos perseguido?» Pues quedará descubierta la justicia de mi causa.

29 Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.

Temed la espada, porque terribles son las venganzas de la espada; para que sepáis que hay un juicio.”