Jób 19
1 Tedy odpověděv Job, řekl:
욥이 대답하여 가로되
2 Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
너희가 내 마음을 번뇌케 하며 말로 꺾기를 어느 때까지 하겠느냐
3 Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
너희가 열 번이나 나를 꾸짖고 나를 학대하고도 부끄러워 아니하는구나
4 Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
내가 과연 허물이 있었다 할지라도 그 허물이 내게만 있는 것이니
5 Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
너희가 참으로 나를 향하여 자긍하며 내게 수치될 행위가 있다고 증명하려면 하려니와
6 Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
하나님이 나를 굴하게 하시고 자기 그물로 나를 에워싸신 줄은 알아야 할지니라
7 Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
내가 포학을 당한다고 부르짖으나 응답이 없고 간구할지라도 신원함이 없구나
8 Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
그가 내 길을 막아 지나지 못하게 하시고 내 첩경에 흑암을 두셨으며
9 Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
나의 영광을 벗기시며 나의 면류관을 머리에서 취하시고
10 Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
사면으로 나를 헐으시니 나는 죽었구나 내 소망을 나무 뽑듯 뽑으시고
11 Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
나를 향하여 진노하시고 원수 같이 보시는구나
12 Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
그 군대가 일제히 나아와서 길을 수축하고 나를 치며 내 장막을 둘러 진 쳤구나
13 Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
나의 형제들로 나를 멀리 떠나게 하시니 나를 아는 모든 사람이 내게 외인이 되었구나
14 Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
내 친척은 나를 버리며 가까운 친구는 나를 잊었구나
15 Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
내 집에 우거한 자와 내 계집종들은 나를 외인으로 여기니 내가 그들 앞에서 타국 사람이 되었구나
16 Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
내가 내 종을 불러도 대답지 아니하니 내 입으로 그에게 청하여야 하겠구나
17 Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
내 숨을 내 아내가 싫어하며 내 동포들도 혐의하는구나
18 Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
어린 아이들이라도 나를 업신여기고 내가 일어나면 나를 조롱하는구나
19 V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
나의 가까운 친구들이 나를 미워하며 나의 사랑하는 사람들이 돌이켜 나의 대적이 되었구나
20 K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
내 피부와 살이 뼈에 붙었고 남은 것은 겨우 잇꺼풀뿐이로구나
21 Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
나의 친구야 너희는 나를 불쌍히 여기라 나를 불쌍히 여기라 하나님의 손이 나를 치셨구나
22 Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
너희가 어찌하여 하나님처럼 나를 핍박하느냐 내 살을 먹고도 부족하냐
23 Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
나의 말이 곧 기록되었으면, 책에 씌어졌으면,
24 Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
철필과 연으로 영영히 돌에 새겨졌으면 좋겠노라
25 Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
내가 알기에는 나의 구속자가 살아 계시니 후일에 그가 땅 위에 서실 것이라
26 A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
나의 이 가죽, 이것이 썩은 후에 내가 육체 밖에서 하나님을 보리라
27 Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
내가 친히 그를 보리니 내 눈으로 그를 보기를 외인처럼 하지 않을 것이라 내 마음이 초급하구나
28 Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
너희가 만일 이르기를 우리가 그를 어떻게 칠꼬 하며 또 이르기를 일의 뿌리가 그에게 있다 할진대
29 Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
너희는 칼을 두려워할지니라 분노는 칼의 형벌을 부르나니 너희가 심판이 있는 줄을 알게 되리라
