Jób 19
1 Tedy odpověděv Job, řekl:
ヨブこたへて曰く
2 Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
汝ら我心をなやまし 言語をもて我を打くだくこと何時までぞや
3 Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
なんぢら已に十次も我を辱しめ我を惡く待ひてなほ愧るところ無し
4 Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
假令われ眞に過ちたらんもその過は我の身に止れり
5 Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
なんぢら眞に我に向ひて誇り我身に羞べき行爲ありと證するならば
6 Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
神われを虐げその網羅をもて我と包みたまへりと知るべし
7 Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
我虐げらるると叫べども答なく 呼はり求むれども審理なし
8 Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
彼わが路の周圍に垣を結めぐらして逾る能はざらしめ 我が行く途に黒暗を蒙むらしめ
9 Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
わが光榮を褫ぎわが冠冕を首より奪ひ
10 Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
四方より我を毀ちて失しめ 我望を樹のごとくに根より拔き
11 Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
我にむかひて震怒を燃し 我を敵の一人と見たまへり
12 Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
その軍旅ひとしく進み途を高くして我に攻寄せ わが天幕の周圍に陣を張り
13 Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
彼わが兄弟等をして遠くわれを離れしめたまへり 我を知る人々は全く我に疎くなりぬ
14 Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
わが親戚は往來を休め わが朋友はわれを忘れ
15 Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
わが家に寄寓る者およびわが婢等は我を見て外人のごとくす 我かれらの前にては異國人のごとし
16 Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
われわが僕を喚べどもこたへず 我口をもて彼に請はざるを得ざるなり
17 Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
わが氣息はわが妻に厭はれ わが臭氣はわが同胎の子等に嫌はる
18 Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
童子等さへも我を侮どり 我起あがれば則ち我を嘲ける
19 V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
わが親しき友われを惡みわが愛したる人々ひるがへりてわが敵となれり
20 K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
わが骨はわが皮と肉とに貼り 我は僅に齒の皮を全うして逃れしのみ
21 Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
わが友よ汝等われを恤れめ 神の手われを撃り
22 Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
汝らなにとて神のごとくして我を攻め わが肉に饜ことなきや
23 Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
望むらくは我言の書留られんことを 望むらくは我言書に記されんことを
24 Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
望むらくは鐡の筆と鉛とをもて之を永く磐石に鐫つけおかんことを
25 Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
われ知る我を贖ふ者は活く 後の日に彼かならず地の上に立ん
26 A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
わがこの皮この身の朽はてん後われ肉を離れて神を見ん
27 Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
我みづから彼を見たてまつらん 我目かれを見んに識らぬ者のごとくならじ 我が心これを望みて焦る
28 Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
なんぢら若われら如何に彼を攻めんかと言ひ また事の根われに在りと言ば
29 Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
劍を懼れよ 忿怒は劍の罰をきたらす 斯なんぢら遂に審判のあるを知ん
