< Jób 19 >

1 Tedy odpověděv Job, řekl:
Giobbe allora rispose:
2 Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
Fino a quando mi tormenterete e mi opprimerete con le vostre parole?
3 Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
Son dieci volte che mi insultate e mi maltrattate senza pudore.
4 Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
E' poi vero che io abbia mancato e che persista nel mio errore?
5 Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
Non è forse vero che credete di vincere contro di me, rinfacciandomi la mia abiezione?
6 Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
Sappiate dunque che Dio mi ha piegato e mi ha avviluppato nella sua rete.
7 Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
Ecco, grido contro la violenza, ma non ho risposta, chiedo aiuto, ma non c'è giustizia!
8 Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
Mi ha sbarrato la strada perché non passi e sul mio sentiero ha disteso le tenebre.
9 Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
Mi ha spogliato della mia gloria e mi ha tolto dal capo la corona.
10 Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
Mi ha disfatto da ogni parte e io sparisco, mi ha strappato, come un albero, la speranza.
11 Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
Ha acceso contro di me la sua ira e mi considera come suo nemico.
12 Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
Insieme sono accorse le sue schiere e si sono spianata la strada contro di me; hanno posto l'assedio intorno alla mia tenda.
13 Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
I miei fratelli si sono allontanati da me, persino gli amici mi si sono fatti stranieri.
14 Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
Scomparsi sono vicini e conoscenti, mi hanno dimenticato gli ospiti di casa;
15 Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
da estraneo mi trattano le mie ancelle, un forestiero sono ai loro occhi.
16 Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
Chiamo il mio servo ed egli non risponde, devo supplicarlo con la mia bocca.
17 Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
Il mio fiato è ripugnante per mia moglie e faccio schifo ai figli di mia madre.
18 Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
Anche i monelli hanno ribrezzo di me: se tento d'alzarmi, mi danno la baia.
19 V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
Mi hanno in orrore tutti i miei confidenti: quelli che amavo si rivoltano contro di me.
20 K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
Alla pelle si attaccano le mie ossa e non è salva che la pelle dei miei denti.
21 Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
Pietà, pietà di me, almeno voi miei amici, perché la mano di Dio mi ha percosso!
22 Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
Perché vi accanite contro di me, come Dio, e non siete mai sazi della mia carne?
23 Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
Oh, se le mie parole si scrivessero, se si fissassero in un libro,
24 Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
fossero impresse con stilo di ferro sul piombo, per sempre s'incidessero sulla roccia!
25 Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
Io lo so che il mio Vendicatore è vivo e che, ultimo, si ergerà sulla polvere!
26 A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
Dopo che questa mia pelle sarà distrutta, senza la mia carne, vedrò Dio.
27 Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
Io lo vedrò, io stesso, e i miei occhi lo contempleranno non da straniero. Le mie viscere si consumano dentro di me.
28 Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
Poiché dite: «Come lo perseguitiamo noi, se la radice del suo danno è in lui?»,
29 Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
temete per voi la spada, poiché punitrice d'iniquità è la spada, affinchè sappiate che c'è un giudice.

< Jób 19 >