Jób 19
1 Tedy odpověděv Job, řekl:
Felelt Jób és mondta:
2 Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
Meddig búsítjátok lelkemet és összezúztok szavakkal?
3 Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
Immár tizedszer pirítottatok reám, nem szégyenlitek durván bánni velem?
4 Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
De ha valóban tévedtem is, magamnál marad tévedésem.
5 Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
Ha valóban fennhéjáztok ellenem s rám bizonyítjátok gyalázatomat:
6 Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
tudjátok meg tehát, hogy Isten elnyomott engem s körülfogott engem hálójával.
7 Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
Lám, kiáltok erőszak, de reám hallgattatom meg, fohászkodom, de nincs ítélet.
8 Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
Utamat elfalazta, reám vonulhatok tova, s ösvényeimre sötétséget vet.
9 Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
Méltóságomat lehúzta rólam s levette fejem koronáját.
10 Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
Leront engem köröskörül, hogy eltűnök, s kirántotta, mint a fát, reményemet.
11 Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
Fellobbantotta ellenem haragját s olyannak tekint engem mint ellenségeit.
12 Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
Egyaránt jöttek csapatai és feltöltik ellenem útjukat és táboroznak körülötte sátoromnak.
13 Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
Testvéreimet eltávolította tőlem, és ismerőseim bizony elidegenedtek tőlem.
14 Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
Elmaradtak rokonaim, és meghittjeim elfelejtettek.
15 Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
Házam zsellérei és szolgálóim idegennek tekintenek engem, ismeretlen lettem szemeikben.
16 Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
Szolgámat hívtam s nem felel, szájammal kell könyörögnöm neki.
17 Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
Leheletem undorító a feleségemnek, és szagom a velem egy méhből valóknak.
18 Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
Gyerkőczök is megvetnek engem, a mint felkeltem, beszéltek ellenem.
19 V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
Megutáltak mind a bizalmas embereim, és a kiket szerettem, ellenem fordultak.
20 K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
Bőrömhöz és húsomhoz tapadt csontom, a csak fogaim bőrével menekültem meg?
21 Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
Könyörüljetek, könyörüljetek rajtam ti, én barátaim, mert Isten keze megérintett engem!
22 Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
Mért üldöztök engem mint Isten s nem laktok jól húsommal?
23 Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
Bárha felíratnának szavaim, bárha csak könyvben jegyeztetnének föl;
24 Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
vastollal meg ólommal örökre sziklába vésetnének be!
25 Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
De én tudom, megváltóm él s utolsónak ott fog állni a por fölött.
26 A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
S bőröm után leverték azt – s húsom nélkül fogom látni Istent!
27 Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
A kit én magam fogok látni, és szemeim látják meg s nem idegen: elepednek veséim belsőmben.
28 Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
Midőn mondjátok: mennyire üldözzük őt! s hogy a dolog gyökere én bennem találtatik:
29 Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
rettegjetek hát a kardtól, mert harag éri a kardnak való bűnöket, azért hogy tudjátok, hogy ítélet vagyon.
