Jób 19
1 Tedy odpověděv Job, řekl:
Bvt Iob answered, and said,
2 Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
Howe long will yee vexe my soule, and torment me with wordes?
3 Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
Ye haue now ten times reproched me, and are not ashamed: ye are impudent toward mee.
4 Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
And though I had in deede erred, mine errour remaineth with me.
5 Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
But in deede if ye will aduance your selues against me, and rebuke me for my reproche,
6 Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
Know nowe, that God hath ouerthrowen me, and hath compassed me with his net.
7 Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
Beholde, I crie out of violence, but I haue none answere: I crie, but there is no iudgement.
8 Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
Hee hath hedged vp my way that I cannot passe, and he hath set darkenesse in my paths.
9 Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
Hee hath spoyled mee of mine honour, and taken the crowne away from mine head.
10 Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
He hath destroyed mee on euery side and I am gone: and he hath remoued mine hope like a tree.
11 Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
And he hath kindled his wrath against me, and counteth mee as one of his enemies.
12 Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
His armies came together, and made their way vpon me, and camped about my tabernacle.
13 Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
He hath remooued my brethre farre from me, and also mine acquaintance were strangers vnto me.
14 Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
My neighbours haue forsaken me, and my familiars haue forgotten me.
15 Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
They that dwel in mine house, and my maydes tooke me for a stranger: for I was a stranger in their sight.
16 Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
I called my seruant, but he would not answere, though I prayed him with my mouth.
17 Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
My breath was strange vnto my wife, though I prayed her for the childrens sake of mine owne body.
18 Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
The wicked also despised mee, and when I rose, they spake against me.
19 V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
All my secret friends abhorred me, and they whome I loued, are turned against me.
20 K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
My bone cleaueth to my skinne and to my flesh, and I haue escaped with the skinne of my teeth.
21 Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
Haue pitie vpon me: haue pitie vpon me, (O yee my friendes) for the hande of God hath touched me.
22 Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
Why do ye persecute me, as God? and are not satisfied with my flesh?
23 Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
Oh that my wordes were nowe written! oh that they were written euen in a booke,
24 Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
And grauen with an yron pen in lead, or in stone for euer!
25 Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
For I am sure, that my Redeemer liueth, and he shall stand the last on the earth.
26 A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
And though after my skin wormes destroy this bodie, yet shall I see God in my flesh.
27 Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
Whome I my selfe shall see, and mine eyes shall beholde, and none other for me, though my reynes are consumed within me.
28 Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
But yee sayde, Why is hee persecuted? And there was a deepe matter in me.
29 Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
Be ye afraide of the sworde: for the sworde will be auenged of wickednesse, that yee may knowe that there is a iudgement.
