Jób 19
1 Tedy odpověděv Job, řekl:
約伯回答說：
2 Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
你們叫我的心悲傷，說話苦惱我，要到何時﹖
3 Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
你們侮辱我，已有十次之多，苛待我卻不知羞愧。
4 Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
我若實在錯了，錯自由我承當。
5 Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
如果你們真要對我自誇，證明我的醜惡，
6 Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
你們應當知道：是天主虐待了我，是他用自己的羅網圍困了我。
7 Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
我若高呼說：「殘暴，」但得不到答覆；我大聲呼冤，卻沒有正義。
8 Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
他攔住我的去路，使我不得過去，使黑暗籠罩著我的去路。
9 Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
他奪去了我的光榮，摘下了我頭上的冠冕；
10 Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
他四面打擊我，使我逝去；拔除我的希望，猶如拔樹。
11 Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
他對我怒火如焚，拿我當作他的仇敵。
12 Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
他的軍隊一齊開來，修好道路攻擊我，圍著我的帳幕紮營。
13 Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
他使我的弟兄離棄我，使我的知己疏遠我。
14 Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
鄰人和相識者都不見了，寄居我家的人都忘了我。
15 Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
我的婢女拿我當作外人，視我如一陌生人。
16 Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
我呼喚僕人，他不回答；我必須親口央求他。
17 Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
我的氣味使妻子憎厭，我的同胞視我作臭物。
18 Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
連孩子們也輕慢我，我一起來，他們就凌辱我。
19 V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
我的知交密友都憎惡我，我所愛的人也對我變了臉。
20 K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
我的骨頭緊貼著皮，我很徼幸還保留牙床。
21 Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
我的朋友，你們可憐可憐我罷! 因為天主的手打傷了我。
22 Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
你們為何如同天主一樣逼迫我，吃了我的肉還不知足呢﹖
23 Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
惟願我的話都記錄下來，都刻在銅板上；
24 Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
用鐵鑿刻在鉛版上，永遠鑿在磐石上。
25 Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
我確實知道為我伸冤者還活著，我的辯護人要在地上起立。
26 A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
我的皮膚雖由我身上脫落，但我仍要看見天主；
27 Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
要看見他站在我這一方，我親眼要看見他，並非外人；我的五內因熱望而耗盡。
28 Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
如果你們說：「我們怎能難為他﹖怎能在他身上尋到這事的根由﹖」
29 Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
你們應當害怕刀劍，因為報復罪惡者是刀劍；如此你們知道終有一個審判者。
