Jób 19
1 Tedy odpověděv Job, řekl:
Job loh a doo tih,
2 Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
Me hil nim ka hinglu na pae sak vetih ol neh kai nan phop uh ve?
3 Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
Voei rha ka hmai na thae sak uh coeng, kai nan toeh te na yak pawh.
4 Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
Ka taengah ka tholh a rhaeh pueng dongah ka palang tueng pataeng ngawn.
5 Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
Kai soah na pantai mai tih kai kokhahnah bangla kai taengah na tluung tueng pai.
6 Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
Pathen loh kai n'khun sak tih amah kah tluum te ka kaepvai ah a vael.
7 Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
Kuthlahnah te ka doek tih bomah ka bih cakhaw n'doo pawt dongah tiktamnah om pawh.
8 Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
Ka caehlong he a biing tih ka muk tloel. Ka hawn ah a hmuep a khueh.
9 Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
Kai kah thangpomnah te kai dong lamloh a pit tih ka lu dongkah rhuisam khaw a dul.
10 Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
Kai kaepvai lamloh m'palet tih ka pongpa vaengah ka ngaiuepnah he thing bangla a puen.
11 Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
A thintoek he kai taengah a sai vaengah kai he amah taengah a rhal bangla m'moeh.
12 Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
Anih kah caem te rhenten ha pawk uh tih a longpuei te kai m'picai thil uh. Te phoeiah ka dap ah pin rhaeh uh.
13 Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
Ka manuca rhoek kai taeng lamloh lakhla coeng tih ka ming rhoek khaw kai lamloh kholong uh coeng.
14 Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
Ka yoei uh rhoek loh n'toeng uh tih ka ming uh rhoek loh kai n'hnilh uh coeng.
15 Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
Ka im pah neh ka salnu rhoek loh kholong bangla kai m'poek uh. Amih mikhmuh ah kholong hlang la ka om.
16 Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
Ka sal te ka khue dae oei pawh. Anih te ka ka neh ka hloep.
17 Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
Ka mueihla he ka yuu taengah a kholong pah tih ka bungko kah ka ca rhoek taengah khaw rhennah ka bih.
18 Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
Casenca rhoek long pataeng kai he n'hnaep uh tih, ka thoh vaengah kai he n'thui uh coeng.
19 V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
Ka baecenol dongkah hlang boeih loh kai n'tuei uh tih ka lungnah he kamah taengah poehlip uh.
20 K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
Ka vin neh ka saa hil khaw ka rhuh dongla kap tih ka no dongkah nohli neh ka loeih.
21 Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
Ka hui rhoek nangmih loh kai n'rhen uh, kai n'rhen uh. Pathen kut loh kai he m'ben coeng.
22 Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
Balae tih Pathen bangla kai nan hloem uh. Kai saa lamkah khaw na hah uh hae mahpawh.
23 Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
Kai ol a daek uh te unim a paek bal. Cabu dongkah bangla a unim a paek vetih a taem uh ve?
24 Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
Thi cacung neh kawnlawk te lungpang dongah a yoeyah la a dae uh.
25 Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
Kai tah kai aka tlan te hing tih hmailong kah laipi dongah thoo ni tila ka ming.
26 A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
Ka vin hnukah he hluep uh cakhaw, ka saa dongah Pathen ka hmuh bitni.
27 Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
Kai kamah long khaw ka hmuh vetih ka mik long khaw a hmuh pueng ni. Te dongah ka rhang kah ka kuel loh rhalawt te a hue moenih.
28 Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
Ka khuikah ol hnun a hmuh parhi te, “Anih te metlam n'hloem eh?” na ti uh akhaw,
29 Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
nangmih te cunghang hmai ah bakuep uh laeh. Amah dumlai tah dumlai bangla na ming uh hamla cunghang lamlothaesainah kosi om coeng,” a ti.
