< Jób 19 >

1 Tedy odpověděv Job, řekl:
Əyyub belə cavab verdi:
2 Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
«Nə vaxtadək məni üzəcəksiniz, Məni sözlə əzəcəksiniz,
3 Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
On dəfədir ki, məni təhqir edirsiniz, Utanmadan mənə kəskin sözlər söyləyirsiniz.
4 Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
Həqiqətən, azıb yanlış yola düşmüşəmsə, Səhvim öz üstümdə qalır.
5 Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
Özünüzü, həqiqətən, məndən üstün tutursunuz, Eybimi üzümə vurursunuz.
6 Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
Amma bilin ki, Allah mənə haqsızlıq etdi, Hər tərəfdən məni toruna saldı.
7 Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
Budur, “Zorakılıqdır!” deyə bağırıram, Bir cavab verən yoxdur, Kömək üçün nalə çəkirəm, ədalət yoxdur.
8 Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
Keçə bilmirəm, yollarıma sədd çəkilib, Yollarımı qaranlığa salıb.
9 Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
Şərəfimi əynimdən soyundurub, Başımdan tacı götürüb.
10 Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
O məni hər tərəfdən yıxdı, əldən gedirəm, Ümidimi ağac kimi kökündən qopartdı.
11 Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
Mənə qarşı qəzəbi od tutub yandı, Məni Özünə düşmən saydı.
12 Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
Orduları üstümə gəlir, Mənə qarşı torpaq qalağı düzəldir, Çadırımın ətrafında ordugah qurur.
13 Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
Qardaşlarımı məndən uzaqlaşdırdı, Tanışlarım mənə yad oldu.
14 Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
Qohumlarım məni tərk eləyib, Yaxın dostlarım məni unudub.
15 Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
Evimin sakinləri və kənizlər Məni özgə sayır, Onların gözündə yad olmuşam.
16 Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
Qulumu çağırıram, Ağız açıb yalvarsam belə, cavab almıram.
17 Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
Nəfəsimdən arvadımın da zəhləsi gedir, Qardaşlarım məndən iyrənir.
18 Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
Mənə hətta kiçik uşaqlar xor baxır, Ayağa duranda məni ələ salırlar.
19 V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
Bütün səmimi dostlarım belə, məndən ikrah edir, Əzizlərim belə, əleyhimə çıxır.
20 K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
Bir dəri, bir sümük qalmışam, Ölüm kandarına çatmışam.
21 Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
Aman, ey dostlarım, aman, Allahın əli məni vurdu!
22 Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
Niyə məni Allah kimi qovursunuz? Niyə mənim ətimdən doymursunuz?
23 Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
Kaş ki sözlərim yazılaydı, Kitaba köçürüləydi,
24 Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
Dəmir qələmlə, qurğuşunla Əbədi qalmaq üçün bir qayaya həkk olaydı.
25 Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
Amma mən bilirəm ki, Satınalanım yaşayır, Axırda O, yer üzərində dayanacaq.
26 A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
Dərim yox olandan sonra Bədən alıb Allahı görəcəyəm.
27 Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
Mən Ona baxacağam, Başqası yox, mən öz gözlərimlə görəcəyəm. Budur, ürəyim həsrətdən üzülür!
28 Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
Mənim üçün “Bəs onu necə qovaq? Bədbəxtliyin kökü ondadır” desəniz,
29 Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
Qılıncdan qorxmalısınız, Çünki qılınc cəzası qəzəblə gəlir. Onda ədalətin var olduğunu görəcəksiniz».

< Jób 19 >