Jób 18
1 Odpovídaje pak Bildad Suchský, řekl:
Bildad von Suah antwortete und sprach:
2 Dokudž neučiníte konce řečem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme.
Wie lange wollt ihr diese Wortjagd treiben? Kommt zu Verstand, hernach wollen wir reden!
3 Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte.
Weswegen werden wir dem Vieh gleichgeachtet, gelten für vernagelt in euren Augen?
4 Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa svého?
Du, der sich in seinem Grimme selbst zerfleischt, - soll um deinetwillen die Erde entvölkert werden, und der Fels von seiner Stelle rücken?
5 Anobrž světlo bezbožných uhašeno bude, aniž se blyštěti bude jiskra ohně jejich.
Jawohl erlischt der Gottlosen Licht, und seines Feuers Flamme leuchtet nicht.
6 Světlo se zatmí v stánku jeho, a lucerna jeho v něm zhasne.
Das Licht verfinstert sich in seinem Zelt, und seine Leuchte über ihm erlischt.
7 Ssouženi budou krokové síly jeho, a porazí jej rada jeho.
Seine rüstigen Schritte werden kurz, sein eigner Anschlag stürzt ihn ins Verderben.
8 Nebo zapleten jest do síti nohami svými, a v zamotání chodí.
Denn ins Netz wird er getrieben mit seinen Füßen und über Flechtwerk wandelt er dahin.
9 Chytí ho za patu osídlo, a zmocní se ho násilník.
Die Ferse packt ein Fallstrick, fest hält ihn die Schlinge.
10 Skrytať jest při zemi smečka jeho, a léčka jeho na stezce.
An der Erde ist der Strick für ihn versteckt, und die Falle für ihn auf dem Pfade.
11 Odevšad hrůzy jej děsiti budou a dotírati na nohy jeho.
Ringsum ängstigen ihn Schrecknisse und scheuchen ihn auf Schritt und Tritt.
12 Hladovitá bude síla jeho, a bída pohotově při boku jeho.
Es hungert nach ihm das Unheil, und das Verderben klammert sich an seine Seite.
13 Zžíře žily kůže jeho, zžíře oudy jeho kníže smrti.
Es frißt die Glieder seines Leibes, es frißt seine Glieder der Erstgeborene des Todes.
14 Uchváceno bude z stánku jeho doufání jeho, a to jej přivede k králi strachů.
Er wird herausgerissen aus seinem Zelt, auf das er vertraute: es treibt ihn hin zum Könige der Schrecken.
15 V stánku jeho hrůza bydleti bude, ač nebyl jeho; posypáno bude obydlí jeho sirou.
In seinem Zelte wohnt, was ihm nicht angehört, auf seine Wohnstätte wird Schwefel gestreut.
16 Od zpodku kořenové jeho uschnou, a svrchu osekány budou ratolesti jeho.
Unten verdorren seine Wurzeln, und oben verwelkt sein Gezweig.
17 Památka jeho zahyne z země, aniž jméno jeho slýcháno bude na ulicích.
Sein Gedächtnis verschwindet von der Erde, und kein Name bleibt ihm auf der Flur.
18 Vyženou ho z světla do tmy, anobrž z okršlku zemského vypudí jej.
Man stößt ihn aus dem Licht in Finsternis und treibt ihn weg vom Erdenrund.
19 Nepozůstaví ani syna ani vnuka v lidu svém, ani jakého ostatku v příbytcích svých.
Nicht Sproß bleibt ihm noch Schoß in seinem Volk, und kein Entronnener ist in seiner Behausung.
20 Nade dnem jeho zděsí se potomci, a přítomní strachem podjati budou.
Oba seines Verhängnistags erstarren die im Westen, und Schauder packt, die im Osten wohnen.
21 Takovýť jest zajisté způsob nešlechetného, a takový cíl toho, kterýž nezná Boha silného.
Ja, so ergeht's der Wohnung des Frevlers, und so der Stätte dessen, der sich um Gott nicht kümmerte!
