< Jób 18 >

1 Odpovídaje pak Bildad Suchský, řekl:
Bildad iz Šuaha progovori tad i reče:
2 Dokudž neučiníte konce řečem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme.
“Kada kaniš obuzdat' svoje besjede? Opameti se sad da razgovaramo!
3 Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte.
Zašto nas držiš za stoku nerazumnu, zar smo životinje u tvojim očima?
4 Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa svého?
O ti, koji se od jarosti razdireš, hoćeš li da zemlja zbog tebe opusti da iz svoga mjesta iskoče pećine?
5 Anobrž světlo bezbožných uhašeno bude, aniž se blyštěti bude jiskra ohně jejich.
Al' ugasit će se svjetlost opakoga, i neće mu sjati plamen na ognjištu.
6 Světlo se zatmí v stánku jeho, a lucerna jeho v něm zhasne.
Potamnjet će svjetlo u njegovu šatoru i nad njime će se utrnut' svjetiljka.
7 Ssouženi budou krokové síly jeho, a porazí jej rada jeho.
Krepki mu koraci postaju sputani, o vlastite on se spotiče namjere.
8 Nebo zapleten jest do síti nohami svými, a v zamotání chodí.
Jer njegove noge vode ga u zamku, i evo ga gdje već korača po mreži.
9 Chytí ho za patu osídlo, a zmocní se ho násilník.
Tanka mu je zamka nogu uhvatila, i evo, užeta čvrsto ga pritežu.
10 Skrytať jest při zemi smečka jeho, a léčka jeho na stezce.
Njega vreba omča skrivena na zemlji, njega čeka klopka putem kojim hodi.
11 Odevšad hrůzy jej děsiti budou a dotírati na nohy jeho.
Odasvuda strahovi ga prepadaju, ustopice sveudilj ga proganjaju.
12 Hladovitá bude síla jeho, a bída pohotově při boku jeho.
Glad je požderala svu snagu njegovu, nesreća je uvijek o njegovu boku.
13 Zžíře žily kůže jeho, zžíře oudy jeho kníže smrti.
Boleština kobna kožu mu razjeda, prvenac mu smrti nagriza udove.
14 Uchváceno bude z stánku jeho doufání jeho, a to jej přivede k králi strachů.
Njega izvlače iz šatora njegova da bi ga odveli vladaru strahota.
15 V stánku jeho hrůza bydleti bude, ač nebyl jeho; posypáno bude obydlí jeho sirou.
U njegovu stanu tuđinac stanuje, po njegovu domu prosipaju sumpor.
16 Od zpodku kořenové jeho uschnou, a svrchu osekány budou ratolesti jeho.
Odozdo se suši njegovo korijenje, a odozgo grane sve mu redom sahnu.
17 Památka jeho zahyne z země, aniž jméno jeho slýcháno bude na ulicích.
Spomen će se njegov zatrti na zemlji, njegovo se ime s lica zemlje briše.
18 Vyženou ho z světla do tmy, anobrž z okršlku zemského vypudí jej.
Iz svjetlosti njega u tminu tjeraju, izagnat' ga hoće iz kruga zemaljskog.
19 Nepozůstaví ani syna ani vnuka v lidu svém, ani jakého ostatku v příbytcích svých.
U rodu mu nema roda ni poroda, nit' preživjela na njegovu ognjištu.
20 Nade dnem jeho zděsí se potomci, a přítomní strachem podjati budou.
Sudba je njegova Zapad osupnula, i čitav je Istok obuzela strepnja.
21 Takovýť jest zajisté způsob nešlechetného, a takový cíl toho, kterýž nezná Boha silného.
Evo, takav usud snalazi zlikovca i dom onog koji ne priznaje Boga.”

< Jób 18 >