Jób 17
1 Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
“ʻOku ʻeho ʻeku mānava, kuo ʻosi hoku ngaahi ʻaho, ʻoku tali ʻae ngaahi luo kiate au.
2 Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
ʻIkai ʻoku ʻiate au ʻae kau manuki? Pea ʻikai ʻoku nofomaʻu ʻi hoku ʻao ʻenau ʻahiʻahi kovi?
3 Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
“Ko eni, ke tuku hifo, ke ai haʻaku fakamoʻoni meiate koe; ko hai ia te ma tā nima mo au?
4 Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
He kuo ke fufū honau loto mei he ʻilo: ko ia ʻe ʻikai ai te ke hakeakiʻi ʻakinautolu.
5 Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
Ko ia ʻoku ne lea lapu ki hono kāinga, ʻe vaivai ʻae mata ʻo ʻene fānau ʻaʻana.
6 Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
“Kuo ne tuku au ko e taukaeʻanga ʻoe kakai; ka naʻaku tatau muʻa mo e meʻa faiva.
7 Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
Kuo nenefu hoku mata ko e meʻa ʻi he mamahi, pea ko e ata pe ʻa hoku kupuʻi sino kotoa pē.
8 Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
ʻE ofo ʻae kakai angatonu ʻi he meʻa ni, pea ko e taʻeangahala te ne ueʻi ia ki he mālualoi.
9 Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
ʻE fakakukafi foki ʻae māʻoniʻoni ʻi hono hala, pea ko ia ʻoku nima maʻa ʻe fakahoko ʻe ia ʻae mālohi ki he mālohi.
10 Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
Ka ko kimoutolu kotoa pē, mou foki ʻo ʻalu: he ʻoku ʻikai te u faʻa ʻilo ha taha ʻoku poto ʻiate kimoutolu.
11 Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
Kuo ʻosi hoku ngaahi ʻaho, kuo motuhi ʻeku ngaahi tuʻutuʻuni, ʻio, ʻaia naʻaku loto ki ai.
12 Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
ʻOku nau liliu ʻae pō ko e ʻaho: ʻoku fuonounou ʻae maama ko e meʻa ʻi he fakapoʻuli.
Kapau te u tatali, ko hoku fale ʻae faʻitoka pē: kuo ngaohi hoku mohenga ʻi he fakapoʻuli. (Sheol h7585)
14 Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
Kuo u pehē ki he popo, ‘Ko ʻeku tamai koe:’ pea ki he kelemutu, ‘Ko ʻeku faʻē,’ mo ‘hoku tuofefine.’
15 Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
Pea kofaʻā eni ʻa ʻeku ʻamanaki lelei? ʻIo, ko ʻeku ʻamanaki lelei, ko hai te ne mamata ki ai?
