Jób 17
1 Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
Il mio spirito vien meno, i miei giorni si spengono; non c'è per me che la tomba!
2 Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
Non sono io in balìa di beffardi? Fra i loro insulti veglia il mio occhio.
3 Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
Sii tu la mia garanzia presso di te! Qual altro vorrebbe stringermi la destra?
4 Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
Poiché hai privato di senno la loro mente, per questo non li lascerai trionfare.
5 Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
Come chi invita gli amici a parte del suo pranzo, mentre gli occhi dei suoi figli languiscono;
6 Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
così son diventato ludibrio dei popoli sono oggetto di scherno davanti a loro.
7 Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
Si offusca per il dolore il mio occhio e le mie membra non sono che ombra.
8 Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
Gli onesti ne rimangono stupiti e l'innocente s'indigna contro l'empio.
9 Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
Ma il giusto si conferma nella sua condotta e chi ha le mani pure raddoppia il coraggio.
10 Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
Su, venite di nuovo tutti: io non troverò un saggio fra di voi.
11 Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
I miei giorni sono passati, svaniti i miei progetti, i voti del mio cuore.
12 Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
Cambiano la notte in giorno, la luce - dicono - è più vicina delle tenebre.
Se posso sperare qualche cosa, la tomba è la mia casa, nelle tenebre distendo il mio giaciglio. (Sheol h7585)
14 Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
Al sepolcro io grido: «Padre mio sei tu!» e ai vermi: «Madre mia, sorelle mie voi siete!».
15 Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
E la mia speranza dov'è? Il mio benessere chi lo vedrà?
