Jób 17
1 Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
Semangatku patah, umurku telah habis, dan bagiku tersedia kuburan.
2 Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
Sesungguhnya, aku menjadi ejekan; mataku terpaksa menyaksikan tantangan mereka.
3 Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
Biarlah Engkau menjadi jaminanku bagi-Mu sendiri! Siapa lagi yang dapat membuat persetujuan bagiku?
4 Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
Karena hati mereka telah Kaukatupkan bagi pengertian; itulah sebabnya Engkau mencegah mereka untuk menang.
5 Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
Barangsiapa mengadukan sahabatnya untuk mencari keuntungan, mata anak-anaknya akan menjadi rabun.
6 Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
Aku telah dijadikan sindiran di antara bangsa-bangsa, dan aku menjadi orang yang diludahi mukanya.
7 Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
Mataku menjadi kabur karena pedih hati, segala anggota tubuhku seperti bayang-bayang.
8 Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
Orang-orang yang jujur tercengang karena hal itu, dan orang yang tidak bersalah naik pitam terhadap orang fasik.
9 Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
Meskipun begitu orang yang benar tetap pada jalannya, dan orang yang bersih tangannya bertambah-tambah kuat.
10 Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
Tetapi kamu sekalian, silakan datang kembali! Seorang yang mempunyai hikmat takkan kudapati di antara kamu!
11 Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
Umurku telah lalu, telah gagal rencana-rencanaku, cita-citaku.
12 Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
Malam hendak dijadikan mereka siang: terang segera muncul dari gelap, kata mereka.
Apabila aku mengharapkan dunia orang mati sebagai rumahku, menyediakan tempat tidurku di dalam kegelapan, (Sheol h7585)
14 Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
dan berkata kepada liang kubur: Engkau ayahku, kepada berenga: Ibuku dan saudara perempuanku,
15 Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
maka di manakah harapanku? Siapakah yang melihat adanya harapan bagiku?
