Jób 17
1 Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
Mein Odem ist schwach, und meine Tage sind abgekürzt, das Grab ist da.
2 Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
Niemand ist von mir getäuschet, noch muß mein Auge darum bleiben in Betrübnis.
3 Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
Ob du gleich einen Bürgen für mich wolltest, wer will für mich geloben?
4 Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
Du hast ihrem Herzen den Verstand verborgen, darum wirst du sie nicht erhöhen.
5 Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
Er rühmet wohl seinen Freunden die Ausbeute; aber seiner Kinder Augen werden verschmachten.
6 Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
Er hat mich zum Sprichwort unter den Leuten gesetzt, und muß ein Wunder unter ihnen sein.
7 Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
Meine Gestalt ist dunkel worden vor Trauern, und alle meine Glieder sind wie ein Schatten.
8 Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
Darüber werden die Gerechten übel sehen, und die Unschuldigen werden sich setzen wider die Heuchler.
9 Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
Der Gerechte wird seinen Weg behalten, und der von reinen Händen wird stark bleiben.
10 Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
Wohlan, so kehret euch alle her und kommt; ich werde doch keinen Weisen unter euch finden.
11 Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
Meine Tage sind vergangen, meine Anschläge sind zertrennet, die mein Herz besessen haben,
12 Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
und haben aus der Nacht Tag gemacht und aus dem Tage Nacht.
Wenn ich gleich lange harre, so ist doch die Hölle mein Haus, und in Finsternis ist mein Bett gemacht. (Sheol h7585)
14 Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
Die Verwesung heiße ich meinen Vater und die Würmer meine Mutter und meine Schwester.
15 Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
Was soll ich harren? und wer achtet mein Hoffen?
