Jób 17
1 Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
My spirit hath been destroyed, My days extinguished — graves [are] for me.
2 Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
If not — mockeries [are] with me. And in their provocations mine eye lodgeth.
3 Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
Place, I pray Thee, my pledge with Thee; Who is he that striketh hand with me?
4 Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
For their heart Thou hast hidden From understanding, Therefore Thou dost not exalt them.
5 Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
For a portion he sheweth friendship, And the eyes of his sons are consumed.
6 Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
And he set me up for a proverb of the peoples, And a wonder before them I am.
7 Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
And dim from sorrow is mine eye, And my members as a shadow all of them.
8 Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
Astonished are the upright at this, And the innocent against the profane Stirreth himself up.
9 Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
And the righteous layeth hold [on] his way, And the clean of hands addeth strength, And — dumb are they all.
10 Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
Return, and come in, I pray you, And I find not among you a wise man.
11 Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
My days have passed by, My devices have been broken off, The possessions of my heart!
12 Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
Night for day they appoint, Light [is] near because of darkness.
If I wait — Sheol [is] my house, In darkness I have spread out my couch. (Sheol h7585)
14 Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
To corruption I have called: — 'Thou [art] my father.' 'My mother' and 'my sister' — to the worm.
15 Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
And where [is] now my hope? Yea, my hope, who doth behold it?
