Jób 17
1 Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
My breath is corrupt, my days are extinct, the graves are ready for me.
2 Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
Are there not mockers with me? and doth not my eye continue in their provocation?
3 Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
Lay down now, put me in a surety with thee; who is he that will strike hands with me?
4 Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
For thou hast hid their heart from understanding: therefore shalt thou not exalt them.
5 Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
He that speaketh flattery to his friends, even the eyes of his children shall fail.
6 Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
He hath made me also a byword of the people; and as one before whom men spit.
7 Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
My eye also is dim by reason of sorrow, and all my members are as a shadow.
8 Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
Upright men shall be appalled at this, and the innocent shall stir up himself against the hypocrite.
9 Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
The righteous also shall hold on his way, and he that hath clean hands shall be stronger and stronger.
10 Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
But as for you all, do ye return, and come now: for I cannot find one wise man among you.
11 Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
My days are past, my purposes are broken off, even the thoughts of my heart.
12 Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
They change the night into day: the light is short because of darkness.
If I wait, the grave is my house: I have made my bed in the darkness. (Sheol h7585)
14 Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
I have said to corruption, Thou art my father: to the worm, Thou art my mother, and my sister.
15 Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
And where is now my hope? as for my hope, who shall see it?
