< Jób 17 >

1 Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
“My spirit has been destroyed, My days extinguished—graves [are] for me.
2 Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
If not—mockeries [are] with me. And my eye lodges in their provocations.
3 Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
Now place my pledge with You; Who is he that strikes hand with me?
4 Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
For You have hidden their heart from understanding, Therefore You do not exalt them.
5 Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
For a portion he shows friendship, And the eyes of his sons are consumed.
6 Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
And He set me up for a proverb of the peoples, And I am a wonder before them.
7 Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
And my eye is dim from sorrow, And my members—all of them—as a shadow.
8 Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
The upright are astonished at this, and the innocent stirs himself up against the profane.
9 Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
And the righteous lays hold [on] his way, And the clean of hands adds strength.
10 Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
But please return and come in, all of you, And I do not find a wise man among you.
11 Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
My days have passed by, My plans have been broken off, The possessions of my heart!
12 Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
They appoint night for day, Light [is] near because of darkness.
13 Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své. (Sheol h7585)
If I wait—Sheol [is] my house, In darkness I have spread out my bed. (Sheol h7585)
14 Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
To corruption I have called: You [are] my father. To the worm: My mother and my sister.
15 Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
And where [is] my hope now? Indeed, my hope, who beholds it?
16 Do skrýší hrobu sstoupí, poněvadž jest všechněm v prachu země odpočívati. (Sheol h7585)
You go down [to] the parts of Sheol, If we may rest together on the dust.” (Sheol h7585)

< Jób 17 >