Jób 17
1 Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
My breath is corrupt: my dayes are cut off, and the graue is readie for me.
2 Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
There are none but mockers with mee, and mine eye continueth in their bitternesse.
3 Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
Lay downe nowe and put me in suretie for thee: who is hee, that will touch mine hand?
4 Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
For thou hast hid their heart from vnderstanding: therefore shalt thou not set them vp on hie.
5 Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
For the eyes of his children shall faile, that speaketh flattery to his friends.
6 Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
Hee hath also made mee a byword of the people, and I am as a Tabret before them.
7 Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
Mine eye therefore is dimme for griefe, and all my strength is like a shadowe.
8 Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
The righteous shalbe astonied at this, and the innocent shalbe moued against ye hypocrite.
9 Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
But the righteous wil holde his way, and he whose hands are pure, shall increase his strength.
10 Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
All you therefore turne you, and come nowe, and I shall not finde one wise among you.
11 Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
My dayes are past, mine enterprises are broken, and the thoughts of mine heart
12 Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
Haue changed the nyght for the day, and the light that approched, for darkenesse.
Though I hope, yet the graue shall bee mine house, and I shall make my bed in the darke. (Sheol h7585)
14 Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
I shall say to corruption, Thou art my father, and to the worme, Thou art my mother and my sister.
15 Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
Where is then now mine hope? or who shall consider the thing, that I hoped for?
