Jób 17
1 Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
我的心灵消耗，我的日子灭尽； 坟墓为我预备好了。
2 Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
真有戏笑我的在我这里， 我眼常见他们惹动我。
3 Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
愿主拿凭据给我，自己为我作保。 在你以外谁肯与我击掌呢？
4 Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
因你使他们心不明理， 所以你必不高举他们。
5 Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
控告他的朋友、以朋友为可抢夺的， 连他儿女的眼睛也要失明。
6 Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
神使我作了民中的笑谈； 他们也吐唾沫在我脸上。
7 Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
我的眼睛因忧愁昏花； 我的百体好像影儿。
8 Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
正直人因此必惊奇； 无辜的人要兴起攻击不敬虔之辈。
9 Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
然而，义人要持守所行的道； 手洁的人要力上加力。
10 Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
至于你们众人，可以再来辩论吧！ 你们中间，我找不着一个智慧人。
11 Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
我的日子已经过了； 我的谋算、我心所想望的已经断绝。
12 Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
他们以黑夜为白昼， 说：亮光近乎黑暗。
我若盼望阴间为我的房屋， 若下榻在黑暗中， (Sheol h7585)
14 Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
若对朽坏说：你是我的父； 对虫说：你是我的母亲姊妹；
15 Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
这样，我的指望在哪里呢？ 我所指望的谁能看见呢？
