< Jób 17 >
1 Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
我的氣息已斷,壽命已盡,而且墳墓已為我做好。
2 Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
我豈不是成了笑罵的對象﹖我的眼睛豈不是在酸苦中過夜﹖
3 Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
求你將我的抵押放在你那裏! 誰還敢與我擊掌作保﹖
4 Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
因為你蒙蔽了他們的心,不叫他們明白,他們纔不敢舉起手來。
5 Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
人請自己的朋友分享所有,但自己的子女卻餓的眼目昏花。
6 Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
我成了人民取笑的資料,人人在我臉上可吐唾沫。
7 Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
我的眼睛因愁悶而昏花,我的肢體消失有如蔭影。
8 Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
正直人因此而驚異,無罪者憤起攻擊惡人。
9 Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
義人堅持自己的道,手淨的人倍增勇氣。
10 Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
你們眾人,請你們再回來,但在你們中我找不到一個智者。
11 Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
我的時日已過去,我志所謀,我心所愛,都已落空。
12 Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
他們將黑夜變為白天,使光明靠近黑暗;
13 Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své. (Sheol )
若是我還有希望,即以陰府為我的家;在憂暗之處,舖設我的床榻。 (Sheol )
14 Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
我對墓穴說:你作我父! 對蛆蟲說:你作我母,我妹!
15 Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
我的希望究在何處﹖我的幸福,有誰注意﹖
16 Do skrýší hrobu sstoupí, poněvadž jest všechněm v prachu země odpočívati. (Sheol )
這一切只有和我一同降入陰府,一同安息在灰塵中。 (Sheol )