< Jób 17 >

1 Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
Ka mueihla he pat tih ka khohnin loh khum coeng, kai hamla coeng tih phuel om coeng.
2 Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
Ka taengah a omsasaipat pai moenih a? Te dongah amih koek ham khaw ka mik ah rhaeh pai saeh.
3 Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
Kai kah rhikhang he namah hamla khueh laeh. Anih te ulong ka kut dongla a khoom eh?
4 Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
Amih kah lungbuei te lungmingnah lamloh na khoem pah coeng. Te dongah na pomsang sak mahpawh.
5 Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
Khoyo la a hui a phoe vaengah a ca rhoek mik tah hma coeng.
6 Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
Kai he pilnam kah a thuidoek la n'khueh tih maelhmai dongkah timthoeihnah la ka om.
7 Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
Ka mik he konoinah neh hmang coeng tih ka pumrho he khokhawn bangla boeih om.
8 Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
Te dongah aka thuem khaw a pong sak tih lailak taengah ommongsitoe a haenghang sak.
9 Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
Tedae aka dueng loh amah longpuei te a tuuk vetih a kut cim khaw a thaa sai ni.
10 Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
Amih te boeih na mael sak uh coeng. Na pawk uh to cakhaw nangmih ah hlangcueih ka hmu mahpawh.
11 Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
Ka khohnin loh thok coeng. Ka thinko kah kohnek la ka poeknah mawth coeng.
12 Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
Khoyin te khothaih la a khueh tih, a hmuep tom te vangnah neh a yoei sak.
13 Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své. (Sheol h7585)
Saelkhui te ka im bangla ka lamtawn tih, hmaisuep ah ka rhaenghmuen ka saelh. (Sheol h7585)
14 Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
Vaam taengah, “A pa nang,” ka ti nah tih a rhit taengah, “A nu neh ka ngannu,” ka ti nah coeng.
15 Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
Te dongah menim ka ngaiuepnah tih ka ngaiuepnah he unim aka mae?
16 Do skrýší hrobu sstoupí, poněvadž jest všechněm v prachu země odpočívati. (Sheol h7585)
Saelkhui thohka te suntla vetih laipi khuila rhenten n'ael aya?,” a ti. (Sheol h7585)

< Jób 17 >