Jób 16
1 A odpovídaje Job, řekl:
ヨブ答へて曰く
2 Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.
斯る事は我おほく聞り 汝らはみな人を慰めんとして却つて人を煩はす者なり
3 Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?
虚しき言語あに終極あらんや 汝なにに勵まされて應答をなすや
4 Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?
我もまた汝らの如くに言ことを得 もし汝らの身わが身と處を換なば我は言語を練て汝らを攻め 汝らにむかひて首を搖ことを得
5 Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.
また口をもて汝らを強くし 唇の慰藉をもて汝らの憂愁を解ことを得るなり
6 Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.
たとひ我言を出すとも我憂愁は解ず 默するとても何ぞ我身の安くなること有んや
7 Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.
彼いま已に我を疲らしむ 汝わが宗族をことごとく荒せり
8 A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.
なんぢ我をして皺らしめたり 是われに向ひて見證をなすなり 又わが痩おとろへたる状貌わが面の前に現はれ立て我を攻む
9 Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.
かれ怒りてわれを撕裂きかつ窘しめ 我にむかひて齒を噛鳴し我敵となり目を鋭して我を看る
10 Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.
彼ら我にむかひて口を張り 我を賤しめてわが頬を打ち 相集まりて我を攻む
11 Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.
神われを邪曲なる者に交し 惡き者の手に擲ちたまへり
12 Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.
我は安穩なる身なりしに彼いたく我を打惱まし 頸を執へて我をうちくだき遂に我を立て鵠となしたまひ
13 Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.
その射手われを遶り圍めり やがて情もなく我腰を射透し わが膽を地に流れ出しめたまふ
14 Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.
彼はわれを打敗りて破壞に破壞を加へ 勇士のごとく我に奔かかりたまふ
15 Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.
われ麻布をわが肌に縫つけ 我角を塵にて汚せり
16 Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.
我面は泣て頳くなり 我目縁には死の蔭あり
17 Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.
然れども我手には不義あること無く わが祈祷は清し
18 Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.
地よ我血を掩ふなかれ 我號呼は休む處を得ざれ
19 Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.
視よ今にても我證となる者天にあり わが眞實を表明す者高き處にあり
20 Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.
わが朋友は我を嘲けれども我目は神にむかひて涙を注ぐ
21 Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.
願くは彼 人のために神と論辨し 人の子のためにこれが朋友と論辨せんことを
22 Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.
數年すぎさらば我は還らぬ旅路に往べし
