Jób 16
1 A odpovídaje Job, řekl:
Then Job answered and said,
2 Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.
“I have heard many such things; you are all miserable comforters.
3 Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?
Will useless words ever have an end? What is wrong with you that you answer like this?
4 Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?
I also could speak as you do, if you were in my place; I could collect and join words together against you and shake my head at you in mockery.
5 Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.
I would strengthen you with my mouth, and the quivering of my lips will bring you relief!
6 Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.
If I speak, my grief is not lessened; if I keep from speaking, how am I helped?
7 Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.
But now, God, you have made me weary; you have made all my family desolate.
8 A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.
You have made me dry up, which itself is a witness against me; the leanness of my body rises up against me, and it testifies against my face.
9 Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.
God has torn me in his wrath and persecuted me; He grinds his teeth in rage; my enemy fastens his eyes on me as he tears me apart.
10 Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.
People have gaped with open mouth at me; they have hit me reproachfully on the cheek; they have gathered together against me.
11 Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.
God hands me over to ungodly people, and throws me into the hands of wicked people.
12 Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.
I was at ease, and he broke me apart. Indeed, he has taken me by the neck and dashed me to pieces; he has also set me up as his target.
13 Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.
His archers surround me all around; God pierces my kidneys and does not spare me; he pours out my bile on the ground.
14 Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.
He smashes through my wall again and again; he runs upon me like a warrior.
15 Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.
I have sewn sackcloth on my skin; I have thrust my horn into the ground.
16 Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.
My face is red with weeping; on my eyelids is the shadow of death
17 Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.
although there is no violence in my hands, and my prayer is pure.
18 Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.
Earth, do not cover up my blood; let my cry have no resting place.
19 Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.
Even now, see, my witness is in heaven; he who vouches for me is on high.
20 Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.
My friends scoff at me, but my eye pours out tears to God.
21 Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.
I ask for that witness in heaven to argue for this man with God as a man does with his neighbor!
22 Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.
For when a few years have passed, I will go to a place from where I will not return.
