Jób 16
1 A odpovídaje Job, řekl:
Then Job answered, and said,
2 Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.
I have heard many such things. Miserable comforters are ye all.
3 Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?
Shall vain words have an end? Or what provokes thee that thou answer?
4 Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?
I also could speak as ye do, if your soul were in my soul's stead. I could join words together against you, and shake my head at you.
5 Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.
But I would strengthen you with my mouth, and the solace of my lips would assuage your grief.
6 Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.
Though I speak, my grief is not assuaged, and though I forbear, what am I eased?
7 Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.
But now he has made me weary. Thou have made desolate all my company.
8 A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.
And thou have laid fast hold on me, which is a witness against me. And my leanness rises up against me; it testifies to my face.
9 Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.
He has torn me in his wrath, and persecuted me. He has gnashed upon me with his teeth. My adversary sharpens his eyes upon me.
10 Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.
They have gaped upon me with their mouth. They have smitten me upon the cheek reproachfully. They gather themselves together against me.
11 Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.
God delivers me to the perverse, and casts me into the hands of the wicked.
12 Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.
I was at ease, and he broke me apart. Yea, he has taken me by the neck, and dashed me to pieces. He has also set me up for his mark.
13 Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.
His archers encompass me round about. He splits my reins apart, and does not spare. He pours out my gall upon the ground.
14 Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.
He breaks me with breach upon breach. He runs upon me like a giant.
15 Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.
I have sewed sackcloth upon my skin, and have laid my horn in the dust.
16 Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.
My face is red with weeping, and the shadow of death is on my eyelids,
17 Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.
although there is no violence in my hands, and my prayer is pure.
18 Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.
O earth, do not cover thou my blood, and let my cry have no resting place.
19 Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.
Even now, behold, my witness is in heaven, and he who vouches for me is on high.
20 Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.
My friends scoff at me. My eye pours out tears to God
21 Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.
that he would maintain the right of a man with God, and of a son of man with his neighbor!
22 Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.
For when a few years are come, I shall go the way where I shall not return.
