Jób 16
1 A odpovídaje Job, řekl:
約伯回答說：
2 Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.
這樣的話我聽了許多； 你們安慰人，反叫人愁煩。
3 Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?
虛空的言語有窮盡嗎？ 有甚麼話惹動你回答呢？
4 Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?
我也能說你們那樣的話； 你們若處在我的境遇， 我也會聯絡言語攻擊你們， 又能向你們搖頭。
5 Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.
但我必用口堅固你們， 用嘴消解你們的憂愁。
6 Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.
我雖說話，憂愁仍不得消解； 我雖停住不說，憂愁就離開我嗎？
7 Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.
但現在上帝使我困倦， 使親友遠離我，
8 A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.
又抓住我，作見證攻擊我； 我身體的枯瘦也當面見證我的不是。
9 Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.
主發怒撕裂我，逼迫我， 向我切齒； 我的敵人怒目看我。
10 Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.
他們向我開口， 打我的臉羞辱我， 聚會攻擊我。
11 Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.
上帝把我交給不敬虔的人， 把我扔到惡人的手中。
12 Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.
我素來安逸，他折斷我， 掐住我的頸項，把我摔碎， 又立我為他的箭靶子。
13 Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.
他的弓箭手四面圍繞我； 他破裂我的肺腑，並不留情， 把我的膽傾倒在地上，
14 Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.
將我破裂又破裂， 如同勇士向我直闖。
15 Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.
我縫麻布在我皮膚上， 把我的角放在塵土中。
16 Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.
我的臉因哭泣發紫， 在我的眼皮上有死蔭。
17 Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.
我的手中卻無強暴； 我的祈禱也是清潔。
18 Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.
地啊，不要遮蓋我的血！ 不要阻擋我的哀求！
19 Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.
現今，在天有我的見證， 在上有我的中保。
20 Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.
我的朋友譏誚我， 我卻向上帝眼淚汪汪。
21 Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.
願人得與上帝辯白， 如同人與朋友辯白一樣；
22 Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.
因為再過幾年， 我必走那往而不返之路。
