Jób 15
1 Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
respondens autem Eliphaz Themanites dixit
2 Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
numquid sapiens respondebit quasi in ventum loquens et implebit ardore stomachum suum
3 Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
arguis verbis eum qui non est aequalis tui et loqueris quod tibi non expedit
4 Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
quantum in te est evacuasti timorem et tulisti preces coram Deo
5 Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
docuit enim iniquitas tua os tuum et imitaris linguam blasphemantium
6 Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
condemnabit te os tuum et non ego et labia tua respondebunt tibi
7 Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
numquid primus homo tu natus es et ante colles formatus
8 Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
numquid consilium Dei audisti et inferior te erit eius sapientia
9 Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
quid nosti quod ignoremus quid intellegis quod nesciamus
10 I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
et senes et antiqui sunt in nobis multo vetustiores quam patres tui
11 Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
numquid grande est ut consoletur te Deus sed verba tua prava hoc prohibent
12 Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
quid te elevat cor tuum et quasi magna cogitans adtonitos habes oculos
13 Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
quid tumet contra Deum spiritus tuus ut proferas de ore huiuscemodi sermones
14 Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
quid est homo ut inmaculatus sit et ut iustus appareat natus de muliere
15 An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
ecce inter sanctos eius nemo inmutabilis et caeli non sunt mundi in conspectu eius
16 Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
quanto magis abominabilis et inutilis homo qui bibit quasi aquas iniquitatem
17 Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
ostendam tibi audi me quod vidi narrabo tibi
18 Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
sapientes confitentur et non abscondunt patres suos
19 Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
quibus solis data est terra et non transibit alienus per eos
20 Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
cunctis diebus suis impius superbit et numerus annorum incertus est tyrannidis eius
21 Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
sonitus terroris semper in auribus illius et cum pax sit ille insidias suspicatur
22 Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
non credit quod reverti possit de tenebris circumspectans undique gladium
23 Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
cum se moverit ad quaerendum panem novit quod paratus sit in manu eius tenebrarum dies
24 Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
terrebit eum tribulatio et angustia vallabit eum sicut regem qui praeparatur ad proelium
25 Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
tetendit enim adversus Deum manum suam et contra Omnipotentem roboratus est
26 Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
cucurrit adversus eum erecto collo et pingui cervice armatus est
27 Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
operuit faciem eius crassitudo et de lateribus eius arvina dependet
28 A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
habitavit in civitatibus desolatis et in domibus desertis quae in tumulos sunt redactae
29 Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
non ditabitur nec perseverabit substantia eius nec mittet in terra radicem suam
30 Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
non recedet de tenebris ramos eius arefaciet flamma et auferetur spiritu oris sui
31 Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
non credat frustra errore deceptus quod aliquo pretio redimendus sit
32 Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
antequam dies eius impleantur peribit et manus eius arescet
33 Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
laedetur quasi vinea in primo flore botrus eius et quasi oliva proiciens florem suum
34 Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
congregatio enim hypocritae sterilis et ignis devorabit tabernacula eorum qui munera libenter accipiunt
35 Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
concepit dolorem et peperit iniquitatem et uterus eius praeparat dolos
