Jób 15
1 Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Elifaz il Temanita prese a dire:
2 Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
Potrebbe il saggio rispondere con ragioni campate in aria e riempirsi il ventre di vento d'oriente?
3 Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
Si difende egli con parole senza costrutto e con discorsi inutili?
4 Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
Tu anzi distruggi la religione e abolisci la preghiera innanzi a Dio.
5 Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
Sì, la tua malizia suggerisce alla tua bocca e scegli il linguaggio degli astuti.
6 Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
Non io, ma la tua bocca ti condanna e le tue labbra attestano contro di te.
7 Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
Sei forse tu il primo uomo che è nato, o, prima dei monti, sei venuto al mondo?
8 Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
Hai avuto accesso ai segreti consigli di Dio e ti sei appropriata tu solo la sapienza?
9 Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
Che cosa sai tu che noi non sappiamo? Che cosa capisci che da noi non si comprenda?
10 I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
Anche fra di noi c'è il vecchio e c'è il canuto più di tuo padre, carico d'anni.
11 Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
Poca cosa sono per te le consolazioni di Dio e una parola moderata a te rivolta?
12 Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
Perché il tuo cuore ti trasporta e perché fanno cenni i tuoi occhi,
13 Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
quando volgi contro Dio il tuo animo e fai uscire tali parole dalla tua bocca?
14 Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
Che cos'è l'uomo perché si ritenga puro, perché si dica giusto un nato di donna?
15 An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
Ecco, neppure dei suoi santi egli ha fiducia e i cieli non sono puri ai suoi occhi;
16 Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
quanto meno un essere abominevole e corrotto, l'uomo, che beve l'iniquità come acqua.
17 Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
Voglio spiegartelo, ascoltami, ti racconterò quel che ho visto,
18 Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
quello che i saggi riferiscono, non celato ad essi dai loro padri;
19 Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
a essi soli fu concessa questa terra, né straniero alcuno era passato in mezzo a loro.
20 Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
Per tutti i giorni della vita il malvagio si tormenta; sono contati gli anni riservati al violento.
21 Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
Voci di spavento gli risuonano agli orecchi e in piena pace si vede assalito dal predone.
22 Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
Non crede di potersi sottrarre alle tenebre, egli si sente destinato alla spada.
23 Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
Destinato in pasto agli avvoltoi, sa che gli è preparata la rovina.
24 Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
Un giorno tenebroso lo spaventa, la miseria e l'angoscia l'assalgono come un re pronto all'attacco,
25 Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
perché ha steso contro Dio la sua mano, ha osato farsi forte contro l'Onnipotente;
26 Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
correva contro di lui a testa alta, al riparo del curvo spessore del suo scudo;
27 Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
poiché aveva la faccia coperta di grasso e pinguedine intorno ai suoi fianchi.
28 A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
Avrà dimora in città diroccate, in case dove non si abita più, destinate a diventare macerie.
29 Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
Non arricchirà, non durerà la sua fortuna, non metterà radici sulla terra.
30 Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
Alle tenebre non sfuggirà, la vampa seccherà i suoi germogli e dal vento sarà involato il suo frutto.
31 Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
Non confidi in una vanità fallace, perché sarà una rovina.
32 Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
La sua fronda sarà tagliata prima del tempo e i suoi rami non rinverdiranno più.
33 Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
Sarà spogliato come vigna della sua uva ancor acerba e getterà via come ulivo i suoi fiori,
34 Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
poiché la stirpe dell'empio è sterile e il fuoco divora le tende dell'uomo venale.
35 Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
Concepisce malizia e genera sventura e nel suo seno alleva delusione.
