< Jób 15 >

1 Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
ויען אליפז התימני ויאמר
2 Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
החכם יענה דעת-רוח וימלא קדים בטנו
3 Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
הוכח בדבר לא-יסכון ומלים לא-יועיל בם
4 Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
אף-אתה תפר יראה ותגרע שיחה לפני-אל
5 Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
כי יאלף עונך פיך ותבחר לשון ערומים
6 Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
ירשיעך פיך ולא-אני ושפתיך יענו-בך
7 Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
הראישון אדם תולד ולפני גבעות חוללת
8 Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
הבסוד אלוה תשמע ותגרע אליך חכמה
9 Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
מה-ידעת ולא נדע תבין ולא-עמנו הוא
10 I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
גם-שב גם-ישיש בנו-- כביר מאביך ימים
11 Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
המעט ממך תנחומות אל ודבר לאט עמך
12 Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
מה-יקחך לבך ומה-ירזמון עיניך
13 Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
כי-תשיב אל-אל רוחך והצאת מפיך מלין
14 Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
מה-אנוש כי-יזכה וכי-יצדק ילוד אשה
15 An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
הן בקדשו לא יאמין ושמים לא-זכו בעיניו
16 Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
אף כי-נתעב ונאלח איש-שתה כמים עולה
17 Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
אחוך שמע-לי וזה-חזיתי ואספרה
18 Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
אשר-חכמים יגידו ולא כחדו מאבותם
19 Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
להם לבדם נתנה הארץ ולא-עבר זר בתוכם
20 Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
כל-ימי רשע הוא מתחולל ומספר שנים נצפנו לעריץ
21 Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
קול-פחדים באזניו בשלום שודד יבואנו
22 Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
לא-יאמין שוב מני-חשך וצפו (וצפוי) הוא אלי-חרב
23 Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
נדד הוא ללחם איה ידע כי-נכון בידו יום-חשך
24 Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
יבעתהו צר ומצוקה תתקפהו כמלך עתיד לכידור
25 Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
כי-נטה אל-אל ידו ואל-שדי יתגבר
26 Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
ירוץ אליו בצואר בעבי גבי מגניו
27 Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
כי-כסה פניו בחלבו ויעש פימה עלי-כסל
28 A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
וישכון ערים נכחדות--בתים לא-ישבו למו אשר התעתדו לגלים
29 Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
לא-יעשר ולא-יקום חילו ולא-יטה לארץ מנלם
30 Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
לא-יסור מני-חשך--ינקתו תיבש שלהבת ויסור ברוח פיו
31 Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
אל-יאמן בשו נתעה כי-שוא תהיה תמורתו
32 Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
בלא-יומו תמלא וכפתו לא רעננה
33 Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
יחמס כגפן בסרו וישלך כזית נצתו
34 Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
כי-עדת חנף גלמוד ואש אכלה אהלי-שחד
35 Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
הרה עמל וילד און ובטנם תכין מרמה

< Jób 15 >