Jób 15
1 Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Et Eliphaz de Théman reprit et dit:
2 Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
Un sage répond-il par des propos en l'air, et laisse-t-il la tempête gonfler sa poitrine?
3 Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
Ses arguments sont-ils des mots qui ne disent rien, et des paroles qui ne sauraient lui servir?…
4 Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
Bien plus, tu attentes à la crainte de Dieu, et tu entames la dévotion qui s'élève à lui.
5 Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
Ta bouche en effet révèle ton crime, quand même tu recours au langage des fourbes;
6 Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
c'est ta bouche, et non moi, qui te condamne, et tes lèvres déposent contre toi.
7 Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
Es-tu né le premier des humains, et avant les collines fus-tu mis au jour?
8 Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
Confident des secrets de Dieu, as-tu accaparé la sagesse?
9 Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
Que sais-tu que nous ne sachions? Qu'as-tu pénétré qui nous soit inconnu?
10 I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
Il en est parmi nous qui ont vieilli, ont blanchi, par leur âge ont acquis plus de poids que ton père…
11 Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
Tiens-tu pour si peu les consolations de Dieu, et la douceur du langage dont on use avec toi?
12 Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
Où t'emporte ton cœur? d'où viennent ces roulements d'yeux,
13 Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
que tu retournes contre Dieu ta fureur, et exhales de ta bouche ces propos?
14 Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
Qu'est-ce que l'homme, pour être pur? et l'enfant de la femme, pour être juste?
15 An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
Voici, Il ne fait pas fond sur ses Saints mêmes, et le ciel n'est pas pur à ses yeux…
16 Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
Combien moins l'abominable, le pervers, l'homme qui boit l'iniquité comme l'eau?
17 Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
Je veux t'instruire! écoute-moi! et que je te dise ce que j'ai vu,
18 Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
ce que les sages ont proclamé, sans le cacher, d'après leurs pères:
19 Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
seuls ils étaient maîtres du pays, et nul étranger ne pénétrait chez eux.
20 Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
Toute sa vie l'impie est tourmenté, et le nombre de ses ans est caché au méchant.
21 Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
La voix de l'alarme sonne à ses oreilles: en temps de paix, le destructeur va fondre sur lui!
22 Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
Il ne croit plus possible de sortir des ténèbres; c'est à lui que l'épée vise!
23 Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
Il court après du pain: Où [en trouverai-je]? il sait qu'il touche au sombre jour qui est prêt;
24 Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
la détresse et l'angoisse l'épouvantent, et l'assaillent comme un roi équipé pour la charge…
25 Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
C'est qu'il étendit sa main contre Dieu, et qu'il brava le Tout-puissant:
26 Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
il Lui livra l'assaut d'un front audacieux, serrant les dos hérissés de ses boucliers.
27 Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
C'est qu'il se couvrit le visage de sa graisse, et qu'il entoura ses reins d'embonpoint,
28 A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
et qu'il habite des villes détruites, des maisons inhabitées, destinées à être des ruines.
29 Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
Son opulence n'est pas durable, et sa richesse n'est point stable, et ses possessions ne s'étendent point dans le pays;
30 Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
il n'échappe point aux ténèbres, la flamme sèche ses rejetons, et il périt par le souffle de Sa bouche.
31 Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
Qu'il ne se fie pas au mal! il sera déçu! car le mal sera sa rétribution,
32 Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
qui arrivera avant le terme de ses jours; et ses rameaux ne verdiront plus:
33 Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
il est comme la vigne d'où se détache le raisin encore vert, comme l'olivier qui laisse tomber sa fleur.
34 Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
Oui, la maison de l'impie devient stérile, et le feu dévore le logis de la corruption;
35 Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
ils conçoivent le crime et enfantent la misère, et leur sein tient le mécompte tout prêt.
