Jób 15
1 Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Then answered Eliphaz the Temanite, and said,
2 Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
Should a wise man utter vain knowledge, and fill his belly with the east wind?
3 Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
Should he reason with useless talk? or with speeches wherewith he can do no good?
4 Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
Yea, you cast off fear, and restrain prayer before God.
5 Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
For your mouth utters your iniquity, and you choose the tongue of the crafty.
6 Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
your own mouth condemns you, and not I: yea, your own lips testify against you.
7 Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
Are you the first man that was born? or were you made before the hills?
8 Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
Have you heard the secret of God? and do you restrain wisdom to yourself?
9 Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
What know you, that we know not? what understand you, which is not in us?
10 I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
With us are both the grayheaded and very aged men, much elder than your father.
11 Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
Are the consolations of God small with you? is there any secret thing with you?
12 Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
Why does your heart carry you away? and what do your eyes overlook,
13 Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
That you turn your spirit against God, and let such words go out of your mouth?
14 Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
What is man, that he should be clean? and he which is born of a woman, that he should be righteous?
15 An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
Behold, he puts no trust in his saints; yea, the heavens are not clean in his sight.
16 Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
How much more abominable and filthy is man, which drinks iniquity like water?
17 Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
I will show you, hear me; and that which I have seen I will declare;
18 Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
Which wise men have told from their fathers, and have not hid it:
19 Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
Unto whom alone the earth was given, and no stranger passed among them.
20 Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
The wicked man labors with pain all his days, and the number of years is hidden to the oppressor.
21 Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
A dreadful sound is in his ears: in prosperity the destroyer shall come upon him.
22 Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
He believes not that he shall return out of darkness, and he is waited for of the sword.
23 Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
He wanders abroad for bread, saying, Where is it? he knows that the day of darkness is ready at his hand.
24 Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
Trouble and anguish shall make him afraid; they shall prevail against him, as a king ready to the battle.
25 Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
For he stretches out his hand against God, and strengthens himself against the Almighty.
26 Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
He runs upon him, even on his neck, upon the thick bosses of his bucklers:
27 Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
Because he covers his face with his fatness, and makes fatness on his flanks.
28 A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
And he dwells in desolate cities, and in houses which no man inhabits, which are ready to become heaps.
29 Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
He shall not be rich, neither shall his substance continue, neither shall he prolong the perfection thereof upon the earth.
30 Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
He shall not depart out of darkness; the flame shall dry up his branches, and by the breath of his mouth shall he go away.
31 Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
Let not him that is deceived trust in vanity: for vanity shall be his recompence.
32 Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
It shall be accomplished before his time, and his branch shall not be green.
33 Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
He shall shake off his unripe grape as the vine, and shall cast off his flower as the olive.
34 Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
For the congregation of hypocrites shall be desolate, and fire shall consume the tabernacles of bribery.
35 Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
They conceive mischief, and bring forth vanity, and their belly prepares deceit.
