Jób 15
1 Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
And Eliphaz the Themanite, answered, and said:
2 Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
Will a wise man answer as if he were speaking in the wind, and fill his stomach with burning heat?
3 Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
Thou reprovest him by words, who is not equal to thee, and thou speakest that which is not good for thee.
4 Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
As much as is in thee, thou hast made void fear, and hast taken away prayers from before God.
5 Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
For thy iniquity hath taught thy mouth, and thou imitatest the tongue of blasphemers.
6 Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
Thy own mouth shall condemn thee, and not I: and thy own lips shall answer thee.
7 Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
Art thou the first man that was born, or wast thou made before the hills?
8 Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
Hast thou heard God’s counsel, and shall his wisdom be inferior to thee?
9 Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
What knowest thou that we are ignorant of? what dost thou understand that we know not?
10 I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
There are with us also aged and ancient men, much elder than thy fathers.
11 Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
Is it a great matter that God should comfort thee? but thy wicked words hinder this.
12 Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
Why doth thy heart elevate thee, and why dost thou stare with thy eyes, as if they were thinking great things?
13 Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
Why doth thy spirit swell against God, to utter such words out of thy mouth?
14 Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
What is man that he should be without spot, and he that is born of a woman that he should appear just?
15 An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
Behold among his saints none is unchangeable, and the heavens are not pure in his sight.
16 Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
How much more is man abominable, and unprofitable, who drinketh iniquity like water?
17 Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
I will shew thee, hear me: and I will tell thee what I have seen.
18 Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
Wise men confess and hide not their fathers.
19 Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
To whom alone the earth was given, and no stranger hath passed among them.
20 Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
The wicked man is proud all his days, and the number of the years of his tyranny is uncertain.
21 Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
The sound of dread is always in his ears: and when there is peace, he always suspecteth treason.
22 Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
He believeth not that he may return from darkness to light, looking round about for the sword on every side.
23 Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
When he moveth himself to seek bread, he knoweth that the day of darkness is ready at his hand.
24 Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
Tribulation shall terrify him, and distress shall surround him, as a king that is prepared for the battle.
25 Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
For he hath stretched out his hand against God, and hath strengthened himself against the Almighty.
26 Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
He hath run against him with his neck raised up, and is armed with a fat neck.
27 Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
Fatness hath covered his face, and the fat hangeth down on his sides.
28 A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
He hath dwelt in desolate cities, and in desert houses that are reduced into heaps.
29 Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
He shall not be enriched, neither shall his substance continue, neither shall he push his root in the earth.
30 Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
He shall not depart out of darkness: the flame shall dry up his branches, and he shall be taken away by the breath of his own month.
31 Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
He shall not believe, being vainly deceived by error, that he may be redeemed with any price.
32 Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
Before his days be full he shall perish: and his hands shall wither away.
33 Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
He shall be blasted as a vine when its grapes are in the first flower, and as an olive tree that casteth its flower.
34 Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
For the congregation of the hypocrite is barren, and fire shall devour their tabernacles, who love to take bribes.
35 Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
He hath conceived sorrow, and hath brought forth iniquity, and his womb prepareth deceits.
