Jób 15
1 Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
To naah Taman acaeng Eliphaz mah,
2 Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
palungha kami loe takhi hoi kanghmong lokthuih han oh maw? A zok to ni angyae bang ih takhi hoi koisak han oh maw?
3 Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
Tidoeh avang ai lok, to tih ai boeh loe atho om ai lok thuih han oh maw?
4 Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
Ue, nang loe Sithaw zithaih to na pahnawt sut boeh moe, Sithaw khae lawkthuihaih doeh na pakaa khoep boeh.
5 Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
Na pakha mah zaehaih to thuih moe, aling thaih kami ih lok to na patoh.
6 Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
Kai mah zaehaih kang net ai, na pakha mah ni ang net; ue, na palai mah na sethaih to thuih.
7 Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
Nang loe tapen tangsuek kami ah maw na oh? Maenawk sah ai naah sak ah na oh boeh maw?
8 Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
Sithaw khae hoi ih tamqu lok to na thaih vai maw? Palunghahaih tawn kami loe nang khue maw?
9 Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
Ka panoek o ai ih hmuen, timaw na panoek? Ka thaih o kop ai ih hmuen, timaw na thai kop?
10 I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
Nam pa pongah saning coeh, sampok kaminawk kaicae khaeah oh vop.
11 Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
Sithaw pathloephaih lok to na khawt ai vop maw? Hawk ih hmuen na suek vop maw?
12 Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
Tipongah palung koehhaih to na paroi moe, miktamai hoiah mik na padai loe?
13 Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
To tiah na oh pongah na ai maw Sithaw koeh ai ih hmuen to na sak moe, na pakha thung hoiah lok na tacawtsak?
14 Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
Kami loe timaw, anih loe ciim thai tih maw? Nongpata mah tapen ih kami loe toeng thai tih maw?
15 An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
Khenah, Sithaw loe angmah ih kaciim kaminawk mataeng doeh oep ai; ue, a hmaa ah loe vannawk doeh ciim ai.
16 Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
To tiah nahaeloe zaehaih tui baktih kanae, panuet thok kami cae loe kawkruk maw amhnong tih?
17 Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
Tahngai ah, kang thuih han vop; ka hnuk ih hmuen to kang thuih han vop;
18 Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
palungha kaminawk loe, ampanawk khae hoi hak ih hmuennawk to angphat ai ah thuih o:
19 Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
nihcae acaeng han khue ni prae to paek, nihcae salakah acaeng kalah mi doeh om o ai.
20 Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
Kasae kami loe a hing thung patangkhang, pacaekthlaek thaih kami loe a hing thung karai tong han ih saningnawk to panoek ai.
21 Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
Anih ih naa loe zithaih lok hoiah koi; khosak hoih nathuem ah, a nuiah amrohaih to phak.
22 Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
Anih loe vinghaih thung hoi loih hanah oephaih tawn ai; sumsen ni a zing sut boeh.
23 Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
Anih loe amhet rumram moe, caaknaek to pakrong; a nuiah pha han koi vinghaih ani loe zoi boeh, tiah anih mah panoek.
24 Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
Raihaih hoi palungboenghaih mah anih to tasoehsak moe, siangpahrang mah misatuk han amsakcoek baktih toengah, raihaih hoi palungboenghaih mah anih to pazawk.
25 Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
Anih mah Sithaw to ban payangh thuih moe, Thacak Sithaw ih lok aek hanah tha pathok.
26 Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
Kathah parai misa angvaenghaih aphawnawk to angkhuk moe, Sithaw to a hmang;
27 Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
anih ih mikhmai loe thawk hruk moe, a kaeng ih ngan doeh tasa bangah tacawt dok.
28 A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
Anih loe kamro tangcae vangpuinawk, mi mah doeh om haih ai ih, kamtimh tom imnawk ah ni khosak.
29 Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
Anih loe angraeng thai mak ai, anih angraenghaih doeh cak mak ai; long nui khosak naah a tawnh ih hmuennawk doeh pung mak ai.
30 Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
Anih loe vinghaih thung hoi loih thai mak ai; anih ih tanghangnawk loe hmai mah kang ueloe, Sithaw pakha thung ih takhi mah hmut phaeng tih.
31 Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
Avang ai hmuen oephaih hoiah angmah hoi angmah to angling hmah nasoe, to tih ai nahaeloe avang ai atho to ni anih mah hnu tih.
32 Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
Anih loe atue pha ai naah azaem ueloe, tanghang doeh tacawt mak ai boeh.
33 Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
Anih loe hmin ai naah pakhrik ving ih misurthaih baktih, apawk kangmuen olive thingkung baktiah ni om tih.
34 Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
Sithaw tidoeh sah ai kaminawk loe azaem o tih; bokhaih tangqum koeh kaminawk ih kahni im loe hmai mah kang tih.
35 Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
Nihcae loe raihaih to zok ah pomh o moe, tidoeh avang ai caa to tapen o; nihcae ih zok loe alinghaih to ni pomh o, tiah a naa.
