Jób 14
1 Èlověk narozený z ženy jest krátkého věku a plný lopotování.
A human being born of a woman [is] short of days and surfeited of turmoil.
2 Jako květ vychází a podťat bývá, a utíká jako stín, a netrvá.
Like a flower he comes forth and he withered and he fled like shadow and not he remains.
3 A však i na takového otvíráš oko své, a mne uvodíš k soudu s sebou.
Indeed? on this do you open eyes your and me do you bring? in judgment with yourself.
4 Kdo toho dokáže, aby čistý z nečistého pošel? Ani jeden.
Who? will he make a clean [thing] from an unclean [thing] not one [person].
5 Poněvadž vyměřeni jsou dnové jeho, počet měsíců jeho u tebe, a cíles jemu položil, kterýchž by nepřekračoval:
If [are] determined - days his [the] number of months his [is] with you (limits his *Q(K)*) you have appointed and not he will pass.
6 Odvrať se od něho, ať oddechne sobě, a zatím aby přečekal jako nájemník den svůj.
Look away from on him so he may cease until he takes pleasure in like a hired laborer day his.
7 O stromu zajisté jest naděje, by i podťat byl, že se zase zotaví, a výstřelek jeho nevyhyne,
For there for a tree [is] hope if it will be cut down and again it will sprout afresh and young shoot[s] its not it will fail.
8 By se pak i sstaral v zemi kořen jeho, a v prachu již jako umřel peň jeho:
Though it will grow old in the ground root its and in the dust it will die stump its.
9 Avšak jakž počije vláhy, zase se pučí, a zahustí jako keř.
From [the] scent of water it will show buds and it will produce shoot[s] like a plant.
10 Ale člověk umírá, mdlobou přemožen jsa, a když vypustí duši člověk, kam se poděl?
And a man he dies and he was weak and he expired a person and where [is]? he.
11 Jakož ucházejí vody z jezera, a řeka opadá a vysychá:
They disappear waters from [the] sea and a river it dries up and it is dry.
12 Tak člověk, když lehne, nevstává zase dotud, dokudž nebes stává. Nebývajíť vzbuzeni lidé, aniž se probuzují ze sna svého.
And a person he lies down and not he will arise until [is] not heaven not they will awake and not they will be roused from sleep their.
13 Ó kdybys mne v hrobě schoval, a skryl mne, dokudž by nebyl odvrácen hněv tvůj, ulože mi cíl, abys se rozpomenul na mne. (Sheol h7585)
Who? will he give - in Sheol you will hide me you will conceal me until turns back anger your you will set for me a limit and you will remember me. (Sheol h7585)
14 Když umře člověk, zdaliž zase ožive? Po všecky tedy dny vyměřeného času svého očekávati budu, až přijde proměna při mně.
If he will die a man ¿ will he live all [the] days of service my I will wait until comes relief my.
15 Zavoláš, a já se ohlásím tobě, díla rukou svých budeš žádostiv,
You will call and I I will answer you for [the] work of hands your you will long.
16 Ačkoli nyní kroky mé počítáš, aniž shovíváš hříchům mým,
For now steps my you will count not you will watch over sin my.
17 Ale zapečetěné maje jako v pytlíku přestoupení mé, ještě přikládáš k nepravosti mé.
[will be] sealed up In a bag transgression my and you have smeared over iniquity my.
18 Jistě že jako hora padnuc, rozdrobuje se, a skála odsedá z místa svého,
And but a mountain [is] falling it crumbles away and a rock it moves from place its.
19 Jako kamení stírá voda, a povodní zachvacuje, což z prachu zemského samo od sebe roste: tak i ty naději člověka v nic obracíš.
Stones - they rub away waters it washes off overflowings its [the] dust of [the] earth and [the] hope of humankind you destroy.
20 Přemáháš jej ustavičně, tak aby odjíti musil; proměňuješ tvář jeho, a propouštíš jej.
You overpower him to perpetuity and he went [you are] changing face his and you sent away him.
21 Budou-li slavní synové jeho, nic neví; pakli v potupě, nic o ně nepečuje.
They are honored sons his and not he knows and they may be insignificant and not he perceives it.
22 Toliko tělo jeho, dokudž živ jest, bolestí okouší, a duše jeho v něm kvílí.
Only own flesh his on himself it is in pain and self his on himself it mourns.
