Jób 13
1 Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
ecce omnia et vidit oculus meus et audivit auris mea et intellexi singula
2 Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
secundum scientiam vestram et ego novi nec inferior vestri sum
3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
sed tamen ad Omnipotentem loquar et disputare cum Deo cupio
4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
prius vos ostendens fabricatores mendacii et cultores perversorum dogmatum
5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
atque utinam taceretis ut putaremini esse sapientes
6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
audite ergo correptiones meas et iudicium labiorum meorum adtendite
7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
numquid Deus indiget vestro mendacio ut pro illo loquamini dolos
8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
numquid faciem eius accipitis et pro Deo iudicare nitimini
9 Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
aut placebit ei quem celare nihil potest aut decipietur ut homo vestris fraudulentiis
10 V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
ipse vos arguet quoniam in abscondito faciem eius accipitis
11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
statim ut se commoverit turbabit vos et terror eius inruet super vos
12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
memoria vestra conparabitur cineri et redigentur in lutum cervices vestrae
13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
tacete paulisper ut loquar quodcumque mihi mens suggesserit
14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
quare lacero carnes meas dentibus meis et animam meam porto in manibus meis
15 By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
etiam si occiderit me in ipso sperabo verumtamen vias meas in conspectu eius arguam
16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
et ipse erit salvator meus non enim veniet in conspectu eius omnis hypocrita
17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
audite sermonem meum et enigmata percipite auribus vestris
18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
si fuero iudicatus scio quod iustus inveniar
19 Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
quis est qui iudicetur mecum veniat quare tacens consumor
20 Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
duo tantum ne facias mihi et tunc a facie tua non abscondar
21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
manum tuam longe fac a me et formido tua non me terreat
22 Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
et voca me et respondebo tibi aut certe loquar et tu responde mihi
23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
quantas habeo iniquitates et peccata scelera mea et delicta ostende mihi
24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
cur faciem tuam abscondis et arbitraris me inimicum tuum
25 Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
contra folium quod vento rapitur ostendis potentiam tuam et stipulam siccam persequeris
26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
scribis enim contra me amaritudines et consumere me vis peccatis adulescentiae meae
27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
posuisti in nervo pedem meum et observasti omnes semitas meas et vestigia pedum meorum considerasti
28 Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
qui quasi putredo consumendus sum et quasi vestimentum quod comeditur a tinea
